Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?

Česko si v těchto dnech znovu prochází jedním ze svých oblíbených sportů: soubojem mezi vládou a prezidentem. Tentokrát se nehraje o pravomoci na papíře, ale o to, kdo pojede na summit NATO v Ankaře. Jde o spor, který známe i z jiných zemí. U nás se trochu mění v tradiční přetahovanou, ze které se v přímém přenosu stává veřejný kurz ústavního práva pro každého, kdo má chuť to řešit i připojení k internetu.

Všude kolem nás se dnes skloňuje umělá inteligence. Pro někoho je to spása a revoluce, pro jiného zase jen další marketingový „buzzword“, kterým se dnes dá prodat úplně všechno. Jako člověk, který se v IT a cloudu pohybuje denně, to vnímám jako největší změnu práce a užívání počítače od příchodu samotného internetu. Změna je tak zásadní, že promění i desítky let usazené pozice a vazby a přinese i nové sociální otázky.

Evropská komise 18. března 2026 představila návrh nařízení o tzv. EU Inc., který tvoří jádro plánovaného „28. režimu“. Jde o volitelný jednotný korporátní rámec, který má fungovat paralelně vedle národních právních úprav a je zaměřen především na startupy a rychle rostoucí inovativní firmy. Pomůže konkurenceschopnější Evropě? Nebo jen přinese další vrstvu byrokracie, na kterou si podnikatelé dekády stěžují?

Dříve byla elektřina samozřejmost. Zapnuli jsme ji, když bylo potřeba, a cenu jsme moc neřešili. Dnes se začíná mluvit o „aktivním spotřebiteli“, který sleduje ceny a podle nich upravuje své chování. Když je elektřina drahá, šetří. Když je levná, využije toho a naopak zvýší potřebu. Otázkou ale je, jestli je to reálné pro většinu domácností, nebo jen pro okrajovou část společnosti.

Pokud máte pocit, že se legislativní a technologické prostředí mění rychleji než kdykoli dřív, nemýlíte se. Evropské trhy procházejí během dvou let tak intenzivní digitalizací a zpřísňováním povinností, že to zásadně mění fungování finančních, účetních i provozních týmů. Firmy dnes řeší náročný trojboj: jak zůstat v souladu s legislativou, jak zvládnout modernizaci systémů a jak to všechno ustát bez přetížení lidí. Z pozice partnera, který implementuje ERP systémy každý den, vidíme velmi často, že někdy místo revize celého procesu se jen implementuje “záplata” na řešení nové legislativní povinnosti. Místo toho aby se ze změny stala příležitost ke zlepšení celého procesu, se zákazník nezamýšlí nad celým procesem.

Evropský obalový trh se dostává do fáze, kdy se rozhoduje o jeho další konkurenceschopnosti. Do popředí se dostává udržitelnost propojená s efektivitou – tedy schopnost vyrábět chytře, úsporně a bez zbytečných nároků na práci, energii a logistiku. Právě tato kombinace dnes určuje, která obalová řešení obstojí v praxi.

Od chvíle, kdy Pražský hrad zveřejnil SMS zprávy odeslané v noci z 26. na 27. ledna hradnímu poradci, se česká politika ocitla v ostrém střetu, který má konkrétní a nepřehlédnutelný důvod. Ministr zahraničí Petr Macinka nevybíravě tlačil na Hrad, aby prezident jmenoval Filipa Turka ministrem. Je přitom zřejmé, že jde o člověka, který je na tuto roli z mnoha důvodů naprosto nepřijatelný. 

Od 1. ledna 2026 se otevírá nová možnost daňového odpočtu pro členy bytových družstev: úroky z úvěru, které družstvo hradí, si nyní mohou odečíst od základu daně. Pro tento krok jsme jako Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) volali už dlouho, protože konečně narovnává daňové podmínky mezi lidmi splácejícími hypotéku a družstevníky. Co vše s sebou přináší?

Jak velký je problém nelegálního hazardu? Jako by všichni obyvatelé Brna, Plzně a Ostravy sázeli na nepovolených webech bez potřebné licence a utratili tímto způsobem 14,5 miliardy korun.