KOMENTÁŘ: Novela stavebního zákona má správný směr. O úspěchu ale rozhodne praxe

Jan Vysloužil

Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev

Samotná změna zákona určitě nestačí. Pokud nebudou stavební úřady personálně i odborně připravené a nebudou postupovat jednotně, řada problémů zůstane stejná.

Z pohledu bytových družstev je největším přínosem zjednodušení obnovy stávajícího bytového fondu. Družstva dnes spravují stovky tisíc bytů a jejich hlavním úkolem je modernizace domů, které již stojí. Právě rychlejší povolování zateplení, rekonstrukcí, instalace fotovoltaických elektráren, výměny zdrojů tepla, modernizace výtahů nebo dalších technologií může mít pro zlepšení kvality bydlení obyvatel zásadní význam.Stejně tak je zrychlení a zjednodušení povolování nových zásadní pro dosažení dlouhodobého cíle oživení družstevní bytové výstavby.

Riziko rozdílného výkladu

Za správný krok proto považujeme návrh zařadit některé stavební úpravy mezi drobné stavby, pokud neovlivní mechanickou odolnost a stabilitu domu, jeho účel užívání ani požární bezpečnost. Z praktické zkušenosti nicméně víme, že samotná formulace zákona nestačí. Například podmínka, že se vzhled stavby nesmí změnit „významně“, ponechává prostor pro rozdílný výklad. U zateplení se přitom vzhled fasády téměř vždy určitým způsobem změní.

Není přijatelné, aby stejná rekonstrukce byla v jednom městě považována za drobnou stavbu bez nutnosti povolení a v jiném podléhala plnému správnímu řízení. Stejný problém se může týkat i fotovoltaických elektráren, výměny zdrojů tepla nebo modernizace výtahů. Nezbytnou součástí novely proto musí být jednoznačná metodika pro stavební úřady, která zajistí jednotný výklad zákona v celé republice.

Výhoda pro velké developerské projekty

Podrobnější diskuzi si zaslouží také navrhovaná hranice 10 000 m² podlahové plochy pro zařazení bytových projektů mezi stavby pro hromadné bydlení, které mají být považovány za vyhrazené stavby ve veřejném zájmu. Takové nastavení fakticky zvýhodňuje především velmi rozsáhlé developerské projekty. Většina nové družstevní výstavby této hranice nedosáhne, přestože může mít pro konkrétní obec nebo region mnohem větší význam. Projekt šedesáti nebo sta družstevních bytů může zásadně pomoci stabilizovat dostupnost bydlení, udržet mladé rodiny v obci nebo nabídnout dlouhodobé dostupné nájemní bydlení.

Veřejný zájem by proto neměl být posuzován pouze podle počtu metrů čtverečních. Rozhodující by měl být skutečný společenský přínos projektu. Za veřejný zájem by měla být považována také družstevní, obecní a dostupná nájemní výstavba, pokud garantuje dlouhodobou dostupnost bydlení. Takový přístup by lépe odpovídal potřebám českých měst a obcí než jediná plošná hranice.

Současně je třeba zdůraznit, že označení stavby za projekt ve veřejném zájmu nesmí znamenat automatické povolení. Ani rozsáhlé bytové projekty nemohou stát nad územním plánem, požadavky na požární bezpečnost, ochranou zdraví nebo dalšími zákonnými pravidly. Status veřejného zájmu má pomoci efektivněji vyvažovat jednotlivé veřejné zájmy a zjednodušit povolovací proces, nikoliv vytvořit výjimku z pravidel.

Česká republika potřebuje více dostupného bydlení i rychlejší stavební řízení. Novela stavebního zákona k tomu může významně přispět. Aby však svůj cíl skutečně naplnila, musí zajistit nejen jednodušší legislativu, ale také jednotnou aplikační praxi a spravedlivé podmínky pro všechny formy výstavby, nejen pro největší developerské projekty, ale i pro družstva a obce, které dlouhodobě vytvářejí dostupné bydlení tam, kde je nejvíce potřeba.