KOMENTÁŘ: 28. režim aneb EU Inc.: Naděje pro evropské startupy?
Evropská komise 18. března 2026 představila návrh nařízení o tzv. EU Inc., který tvoří jádro plánovaného „28. režimu“. Jde o volitelný jednotný korporátní rámec, který má fungovat paralelně vedle národních právních úprav a je zaměřen především na startupy a rychle rostoucí inovativní firmy. Pomůže konkurenceschopnější Evropě? Nebo jen přinese další vrstvu byrokracie, na kterou si podnikatelé dekády stěžují?
Návrh přináší řadu praktických zjednodušení: Plně digitální založení společnosti do 48 hodin s náklady maximálně 100 eur, bez požadavku na minimální základní kapitál, jednotnou registraci platnou pro celý vnitřní trh a výrazně jednodušší zakládání poboček v jiných členských státech. Součástí jsou i flexibilnější pravidla pro zaměstnanecké akciové programy (ESOP), včetně odkladu zdanění až do okamžiku realizace výnosu.
Z ekonomického hlediska jde o reakci na dlouhodobou fragmentaci evropského podnikatelského prostředí. Vedle 27 odlišných právních a regulatorních režimů představují významnou překážku zejména administrativní náklady a nejistota při přeshraniční expanzi. Právě to přispívá k tomu, že řada evropských, a často i českých startupů přesouvá své právní sídlo hlavně do USA či Velké Británie.
Potenciál 28. režimu ale není všemocný! Klíčovým slabým místem zůstává, že daňová oblast a sociální zabezpečení zůstávají převážně v rukou členských států. Bez hlubší koordinace v těchto oblastech hrozí, že se namísto skutečné integrace objeví nové formy regulatorní arbitráže, kterou vidíme dnes. Pro Česko může být iniciativa užitečným doplňkem k probíhajícím domácím úpravám, zejména v oblasti ESOP a celkové podpory startupového ekosystému. Skutečný efekt ale bude záviset na tom, jak dobře dokážeme sladit národní opatření s evropským rámcem a snížit regulatorní nejistotu pro firmy působící napříč trhy. To může dát Česku obrovský impulz k tomu, abychom si skutečně řekli o přední místo na evropské startupové mapě.
Celkově je 28. režim krokem správným směrem k větší integraci podnikatelského prostředí v EU. Nepodceňme ale, že jeho skutečný dopad rozhodne až legislativní proces a míra, do jaké se podaří překonat stávající fragmentaci. Pokud se to povede, může to být jedna z mála evropských iniciativ, která reálně pomůže našim startupům konkurovat globálně. Pokud ne, zůstane jen další dobře míněnou, ale málo účinnou regulatorní pobídkou – novou byrokratickou vrstvou v byrokracií přidušené Evropě.
