Mladí Češi zhodnocují své peníze. Více než třetina investuje bez odborníka

Investování není pro mladé Čechy vzdálenou disciplínou. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Garanční systém finančního trhu má nějaký investiční produkt 39 % lidí ve věku 16 až 30 let. U lidí starších 31 let je pak tento podíl 30 %.

Výrazná je především samostatnost mladých investorů. Z těch, kteří spoří nebo investují, se jich 36 % obejde bez pomoci odborníka a volí například jednotlivé akcie, ETF nebo kryptoměny, často prostřednictvím online platforem. U mužů je to dokonce 45 % a mezi vysokoškoláky 49 %.

Dalších 27 % využívá odborné finanční poradenství nebo bankovní produkty sjednávané přes odborníka. Pro 22 % mladých je cestou aplikace, která jim investiční produkty či celé portfolio sestavuje a spravuje.

Spoření není investování

Snadný přístup k investičním aplikacím a platformám umožňuje začít investovat během několika minut a často s relativně nízkou částkou. S dostupností finančních produktů ale roste také význam finanční gramotnosti. „Je pozitivní, že se mladí o své peníze aktivně zajímají a přemýšlejí o tom, jak je zhodnotit. Pokud se ale rozhodují sami, je o to důležitější, aby věděli, do čeho své peníze ukládají a jaké riziko podstupují. Základní orientace by měla zahrnovat i znalost toho, které peníze jsou chráněné zákonným pojištěním vkladů a které už představují investici, jejíž hodnota může kolísat,“ říká Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu.

Důležité je také rozlišovat mezi spořením a investováním. Peníze na běžných, spořicích či termínovaných účtech u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen podléhají zákonnému pojištění vkladů – standardně do výše 100 000 eur na jednoho klienta u jedné instituce. Tradiční formy spoření přitom zůstávají mezi mladými oblíbené, využívá je 58 % těch, kteří spoří nebo investují.

U akcií, ETF, podílových fondů nebo kryptoměn je situace jiná. Tyto produkty pojištěnými vklady nejsou a jejich hodnota může kolísat, včetně možnosti ztráty části investovaných peněz. Samotná absence pojištění přitom neznamená, že jde o nevhodné produkty. Investor by ale měl znát jejich fungování a počítat s investičním rizikem.

Mladí investují po menších částkách

Aktivnější vztah mladých k investování ale neznamená, že pracují s vysokými částkami. Celkem 32 % mladých, kteří spoří nebo investují, si měsíčně odkládá nejvýše 1 000 korun. Dalších 34 % dává stranou 1 001 až 3 000 korun. Dvě třetiny tak spoří nebo investují maximálně 3 000 korun měsíčně.

Potenciál dalšího růstu přitom zůstává značný. Pětina lidí ve věku 16 až 30 let v současnosti nespoří ani neinvestuje. Z nich však 59 % říká, že by chtěli v budoucnu začít.

Nejdříve rezerva, potom investice

Aktivní přístup mladých k penězům je pozitivní, zároveň by ale neměli investovat prostředky, které by mohli brzy potřebovat. „Investovat a snažit se své peníze dlouhodobě zhodnocovat je určitě správně. Neměli bychom ale investovat všechny volné prostředky. Část peněz potřebujeme mít rychle dostupnou pro běžný život, a především jako rezervu na nečekané situace, ideálně alespoň ve výši tří měsíčních výdajů domácnosti. Teprve peníze nad tuto rezervu je vhodné investovat, a to s vědomím, že jejich hodnota může krátkodobě klesnout. Do rizikovějších investic by proto měly směřovat jen prostředky, jejichž případná ztráta nebo dočasný pokles hodnoty neohrozí běžné fungování domácnosti,“ uzavírá Renáta Kadlecová.