Sociální sítě ničí rodinnou pohodu. Většina Čechů je pro zákaz mobilů ve školách

Pocit bezpečí v českých rodinách se podle aktuálního průzkumu meziročně výrazně nezměnil. Lidé ale stále častěji řeší nejistotu spojenou s globálním děním, zdravím nebo psychickou pohodou. Klíčovým pilířem spokojeného rodinného života zůstávají stabilní příjmy, jistota bydlení a především kvalitní vztahy mezi partnery i dalšími členy rodiny.

Jsou to právě zdravotní problémy, které narušují rodinnou pohodu více než práce, nedostatek času, každodenní povinnosti nebo finanční starosti. Vedle fyzických problémů se stále výrazněji dostává do popředí také duševní zdraví. Ohrožení psychické pohody některého člena rodiny vnímá více než polovina (54 %) domácností, přičemž třetina žen považuje za nejvíce ohrožené samu sebe.

„Nesnažme se být dokonalé. Mýtus ‚superženy‘ totiž často vede spíše k přetížení než ke spokojenosti. Ženy potřebují podporu a pochopení nejen doma, ale i v pracovním prostředí,“ apeluje na ženy finanční ředitelka UNIQA Lucie Urválková.

Sítě nebo alkohol? Dopad je stejný

Výrazným tématem letošního průzkumu jsou závislosti, především pak sociální sítě. Jejich negativní dopad na rodinnou pohodu už lidé vnímají stejně často jako u alkoholu. „Oba fenomény shodně narušují vztahy a přinášejí odcizení či emoční nedostupnost. Paradoxem je, že zatímco u technologií panikaříme, alkohol v českých rodinách normalizujeme, ačkoliv s ním má většina dětí na prvním stupni už zkušenost, protože jim ho často opakovaně nabízejí sami rodiče či příbuzní. Vysoká podpora restrikcí je spíše projevem bezmoci dospělých,“ okomentovala čísla z průzkumu pro Trade-off Dana Dlouhá z katedry pedagogiky vysoké školy Ambis.  

Závislost na sociálních sítích pozoruje u někoho z rodiny pětina respondentů. Rodiče si navíc uvědomují, že sami mnohdy nejdou zrovna vzorovým příkladem. Více než polovina z nich přiznává, že být dětem vzorem v používání mobilních telefonů a sociálních sítí je pro ně obtížné. 

Zákaz mobilů ve školách

Rostoucí obavy z dopadů digitálních technologií se promítají také do veřejného mínění. Až 82 % Čechů by podpořilo zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Silnou podporu má i zákaz mobilních telefonů ve školách, se kterým souhlasí 78 % lidí.

„Přirozeně jsme se podívali i na to, co si o tom myslí mladší do 34 let – nepřekvapí, že podpora zákazů je u nich nižší, ale stále nadpoloviční. I z Čechů mezi 15 a 24 roky se zákazem souhlasí 44 %,“ říká Prokop Vejda z NMS.

Podle Dlouhé omezení mobilů na školách smysl má, ale musí platit i pro pedagogy. „Dvojí metr autoritu pravidel jen oslabuje. Samotné zákazy bez další práce ale problém nevyřeší a může děti vytlačit do šedých zón internetu. Klíčem k řešení jsou sami dospělí. Průzkum trefně ukazuje, že pro 53 % rodičů je těžké jít dětem příkladem. V praxi se běžně setkávám s tím, že sociální sítě nainstalují dětem sami rodiče, aniž by vůbec znali rizika, která s tím souvisí. Právě zde vidím obrovský prostor pro vzdělávání dospělých. Rodiče jsou hlavním zdrojem vzorců chování – nemůžeme dětem vyčítat způsob, jakým technologie používají, když jsme jim je do rukou dali my, a zároveň se často chováme podobně. Technologie nejsou nepřítel. Rizikem je, když v nich děti necháme samotné – bez vedení a hranic,“ doplňuje.

Průzkum tak ukazuje, že digitální technologie už nejsou jen otázkou komfortu nebo zábavy, ale stále častěji také tématem rodinné pohody a psychického zdraví. Diskuse o jejich regulaci proto pravděpodobně bude v příštích letech dál sílit.