Mrtvé peníze Čechů: Na běžných účtech bez výnosu leží přes bilion korun

Jistota, která paradoxně přináší ztrátu

Ačkoli meziroční nárůst vkladů o více než 170 miliard korun naznačuje, že se české domácnosti snaží chovat zodpovědně a myslí na zadní kolečka, realita je podle odborníků složitější. Kvůli nečinnosti a držení peněz na nulově úročených účtech přišli Češi jen za loňský rok vlivem inflace o 29,25 miliardy korun. V přepočtu to znamená ztrátu přes šest tisíc korun na jednoho spořícího člověka.

„Češi mají pocit, že když peníze nechají na účtu, chovají se bezpečně a odpovědně. Jenže v realitě často volí jistou ztrátu. Peníze na běžném účtu sice nominálně zůstávají stejné, ale jejich reálná hodnota se každý rok snižuje,“ vysvětluje Libuše Dvořáková, oblastní ředitelka společnosti 4fin.

Hlavní příčinou je podle ní extrémní opatrnost, nízká finanční gramotnost, ale i strach z investičních podvodů. Zatímco experti doporučují držet na spořicím účtu pohotovostní rezervu ve výši 3 až 6 měsíčních výdajů, Češi na účtech často blokují násobně vyšší částky, které nijak nepracují.

Investovat se dá i po stokorunách

Podle společnosti 4fin přitom není investování výsadou bohatých a netřeba kvůli němu hned spekulovat na akciových trzích. Klíčem je začít s malými částkami, ale pravidelně.

Pokud by člověk místo drobných každodenních výdajů (jako je káva s sebou nebo sázení) investoval pouhých 100 korun týdně při průměrném ročním zhodnocení 6 %, za 10 let by vlastnil zhruba 71 tisíc korun. Za 20 let by se tato částka vyšplhala na téměř 200 tisíc korun, přičemž reálně vložený vklad by byl sotva poloviční.

Odborníci proto doporučují provést základní „úklid“ osobních financí:

• Na běžném účtu nechat pouze peníze na nutný provoz domácnosti.
• Na spořicím účtu vybudovat jasně definovanou pohotovostní rezervu.
• Zbylé volné prostředky začít dlouhodobě investovat.

„Nejhorší rozhodnutí je často žádné rozhodnutí neudělat,“ uzavírá Dvořáková.