Pátek 15. 5. 2026 | Svátek má Žofie
Evropská komise chystá nový sedmiletý rozpočet EU v objemu 1,7 bilionu eur. Podle mezinárodní studie think-tanků sdružených kolem bruselského EPICENTER, jejímž členem je i Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), ale návrh přináší riziko dalšího zadlužování a růstu evropských daní. Odborníci místo toho volají po fiskální disciplíně, menší byrokracii a efektivnějším využívání peněz.
EU stojí před jedním z nejdůležitějších rozpočtových rozhodnutí, které ovlivní Evropu na nadcházející desetiletí. Připravovaný víceletý finanční rámec EU pro období 2028 až 2034 počítá s rekordním rozpočtem 1,7 bilionu eur. Mezinárodní studie deseti evropských think-tanků ale upozorňuje, že současný návrh Evropské komise může dlouhodobě oslabit konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
Na studii se podíleli odborníci z Česka, Slovenska, Polska, Německa, Řecka, Rumunska, Bulharska, Francie, Španělska a Itálie. Českou republiku zastupovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).
Evropská komise chce rozpočet posílit prostřednictvím pěti nových vlastních zdrojů, které by měly přinést přibližně 58 miliard eur ročně. Patří mezi ně část výnosů z emisních povolenek, uhlíkové clo nebo nový odvod pro velké firmy označovaný jako CORE.
Právě tento návrh studie označuje za problematický. „Firemní příspěvek CORE je počítán z obratu, nikoliv ze zisku, přičemž by se vztahoval na všechny společnosti s ročním obratem nad 100 milionů eur. To může ohrozit konkurenceschopnost firem s nízkými maržemi, jako jsou distribuce, logistika nebo výroba,“ upozorňuje hlavní analytik CETA Michael Fanta.
Studie kritizuje také plánovaný poplatek z nevybraného elektroodpadu. Ten by totiž paradoxně generoval vyšší příjmy v případě, že členské státy nebudou úspěšné v recyklaci.
Další zásadní výhrady směřují k plánovanému nástroji Národní a regionální partnerský plán (NRPP) v objemu 865 miliard eur. Podle autorů studie tím EU navazuje na společné zadlužování spuštěné během pandemie covid-19 prostřednictvím programu NextGenerationEU. „Společný dluh měl být jednorázovou krizovou reakcí na pandemii covidu-19. Nyní se z výjimky stává standard bez limitů, bez exit mechanismů, bez jakékoliv kontroly,“ varuje výkonný ředitel CETA Aleš Rod a dodává: „Už v letech 2021 až 2023 jsme viděli masivní nárůst příjmů o 81 až 99 miliard eur ročně výhradně prostřednictvím společného zadlužení. To bohužel vytvořilo precedent, který nyní nástroj NRPP plně institucionalizuje.“
Podle analytiků může dlouhodobé spoléhání na evropské zadlužování oslabit fiskální odpovědnost členských států i důvěru investorů.
Think-tanky navrhují alternativní přístup. Doporučují zastropovat evropský rozpočet na úrovni jednoho procenta hrubého národního důchodu EU, což by znamenalo rozpočet nižší asi o 220 miliard eur oproti návrhu Komise.
Studie zároveň přináší sedm doporučení pro efektivnější fungování evropských financí. Mezi hlavní priority patří omezení byrokracie, zjednodušení fondů, větší důraz na měřitelné výsledky nebo zachování pravomocí členských států v oblasti zdravotnictví či sociální politiky.
Autoři také zdůrazňují, že konkurenceschopnost Evropy nevznikne dalším přerozdělováním a dotacemi, ale především stabilním regulatorním prostředím a funkčním jednotným trhem.
Podle autorů studie bude nový rozpočtový rámec určovat ekonomické směřování Evropské unie na celé příští desetiletí a dotkne se každého jednotlivého občana.
„Bez jasně stanovených limitů a exit mechanismů nám hrozí plíživá normalizace společného dluhu. To je cesta, která naši konkurenceschopnost nevybuduje, ale z dlouhodobého hlediska tvrdě podkope, a proto je namístě požadovat návrat k větší fiskální disciplíně,“ uzavírá Radovan Ďurana, analytik slovenského INESS a jeden z autorů studie.Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
