Čtvrtek 21. 5. 2026 | Svátek má Monika
Příprava delegace na červencový summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře vyvolala dosud nejvýraznější střet mezi Hradem a vládním kabinetem. Prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze otevřeně deklaroval, že pokud vláda svým rozhodnutím z 8. června omezí jeho ústavní pravomoci v oblasti zastupování země navenek, obrátí se na Ústavní soud.
Hlava státu navrhuje kompromisní model, podle kterého by se zúčastnil neformální večeře lídrů a debaty o globální bezpečnosti, zatímco oficiální jednání by vedl premiér Andrej Babiš (ANO) s ministry Jaromírem Zůnou (za SPD) a Petrem Macinkou (Motoristé). Premiér Babiš však prezidentovu přítomnost dlouhodobě odmítá s argumentem, že summit bude řešit rozpočtové otázky a neplnění dvouprocentního aliančního závazku, což spadá pod exekutivní odpovědnost vlády.
Vnitropolitická tenze, posilovaná ministrem Macinkou, který hlavu státu označuje za zástupce opozice, se vyostřuje v momentě, kdy členské země NATO čelí kritice ze strany Spojených států za neplnění obranných výdajů. Ty letos pravděpodobně nedosáhnou požadovaných 2 % HDP, přičemž alianční závazek se po loňském summitu v Haagu posunul k cíli 5 % HDP do roku 2035.
Spojené státy navíc plánují oznámit snížení objemu vojenských sil vyčleněných pro evropské členy NATO v případě krize. Podle prezidenta Pavla jde o přímý důsledek doktríny amerického prezidenta Donalda Trumpa, která přenáší hlavní odpovědnost za bezpečnost na Evropu. Pavel nicméně ubezpečil, že se nejedná o stahování amerických vojáků a Evropa je schopna výpadek kapacit kompenzovat vlastními silami, neboť stabilita kontinentu zůstává v zájmu samotného Washingtonu.
Úterý, 21. dubna 2026, 12:20
Česko si v těchto dnech znovu prochází jedním ze svých oblíbených sportů: soubojem mezi vládou a prezidentem. Tentokrát se nehraje o pravomoci na papíře, ale o to, kdo pojede na summit NATO v Ankaře. Jde o spor, který známe i z jiných zemí. U nás se...
Prezident Pavel na konferencích Globsec a Křehká bezpečnost zároveň zdůraznil, že Ruská federace zůstane největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu i v následujících desetiletích, bez ohledu na to, jak dopadne konflikt na Ukrajině. Přestože od ukrajinského souhlasu s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří uplynulo již 435 dní, Moskva podle Pavla reaguje pouze lžemi a ultimáty, čímž potvrzuje svou roli dlouhodobě revizionistického státu.
V této souvislosti vyzdvihl přínos české muniční iniciativy, která napadené zemi dodala podstatnou část velkorážové munice, přestože do nejnovější fáze již Česko finančně nepřispívá. Podpora Ukrajiny podle něj není charitou, ale přímou investicí do evropské obranyschopnosti.
Budoucí bezpečnostní architektura kontinentu bude podle české hlavy státu záviset na flexibilitě, odbourání byrokratické roztříštěnosti a efektivním propojování struktur NATO a Evropské unie. Jako klíčový příklad uvedl vojenskou mobilitu, kde NATO definuje strategické logistické trasy a EU disponuje finančními nástroji na jejich modernizaci. V budoucích konfliktech pak budou podle Pavla hrát rozhodující roli pokročilé technologie včetně umělé inteligence, v níž aktuálně dominuje Čína.
Evropa a Spojené státy proto musí podle prezidenta v oblasti výzkumu úzce spolupracovat a vzájemně se inspirovat, namísto budování konkurenčních bariér na transatlantickém trhu, které by mohly vést k technologickému zaostávání demokratického světa.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
