Nová koncepce armády do roku 2040: Vláda plánuje masivní posílení náboru

Nový dokument, který nahradí dosavadní strategii minulé vlády Petra Fialy (ODS) koncipovanou do roku 2035, se vrací k prioritám dřívějších kabinetů hnutí ANO. Klíčovým pilířem zůstává rozvoj těžké a střední brigády a urychlení modernizačních projektů v oblasti protivzdušné a protidronové obrany. Dokument by měl být po zapracování premiérových připomínek dopracován v průběhu příštího měsíce, následně projde standardním připomínkovým řízením a bude předložen ke schválení Bezpečnostní radě státu.

V oblasti technické modernizace vláda plánuje masivní posílení ochrany vzdušného prostoru. Armáda aktuálně počítá s plným dokončením dodávek izraelského protiletadlového systému SPYDER, kde k dosavadním dvěma bateriím mají přibýt další dvě, přičemž kabinet plánuje nákup čtyř zcela nových systémů této platformy. 

V rámci revize dlouhodobě neplněných zakázek si předseda vlády vyžádal dodatečné podklady k projektům letecké záchranné služby, rozvoje karlovarského letiště či nákupu děl Caesar. Kromě samotných armádních akvizic chce kabinet stabilizovat personální zázemí bezpečnostních složek skrze obnovu programu výstavby služebních bytů, který by měl kromě vojáků a policistů sloužit také hasičům a zdravotnickému personálu.

Právě personální situace v armádě však představuje bod vnitroresortní diskuse. Premiér vyjádřil nespokojenost s aktuálními armádními plány na doplňování stavů a deklaroval, že stát musí nastavit takové podmínky, aby dokázal rekrutovat minimálně 2 000 nových vojáků ročně a zároveň zamezil předčasným odchodům zkušeného personálu ze služby. Jednání na ministerstvu navíc doprovázely spekulace o možné rezignaci ministra Zůny kvůli vládnímu jmenování Miroslava Hlaváče do čela generálního štábu, vůči kterému měl ministr výhrady. Tyto informace však Babiš i předseda SPD Tomio Okamura odmítli jako nepodložené s tím, že koaliční spolupráce funguje bez problémů.

Paralelně s technickou a personální reformou musí kabinet řešit plnění mezinárodních finančních závazků, u nichž premiér připustil, že Česká republika letos s největší pravděpodobností nedosáhne aliančního minima 2 % HDP na obranu. Tato bilance bude klíčovým tématem červencového summitu NATO v turecké Ankaře. Vláda rozhodne o definitivním složení české delegace a schválí její mandát na svém zasedání 8. června. 

Přípravou byl pověřen ministr Zůna, přičemž dokument bude reflektovat závěry nedávného summitu států Bukurešťské devítky (B9) v Rumunsku. Tam zástupci zemí východního křídla potvrdili vůli směřovat k novému dlouhodobému cíli z Haagu, který předpokládá navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost až na 5 % HDP do roku 2035. Kdo přesně bude Česko v Ankaře zastupovat, zůstává otevřené; zatímco premiér dříve prosazoval, aby rozpočtové plány obhajoval výhradně vládní kabinet, prezident Petr Pavel na své účasti na summitu nadále trvá.