Na projekty určené lidem s poruchou autistického spektra (PAS) a jejich rodinám půjde z Operačního programu Zaměstnanost plus 100 milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) už vyhlásilo příslušnou tematickou výzvu, do níž je možné podávat žádosti od 2. září do 23. listopadu 2026.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku dosáhla ve druhém čtvrtletí letošního roku 51 966 korun. Podle údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), byla meziročně vyšší o 6,4 %, tedy o 3 105 korun. Po zohlednění růstu spotřebitelských cen se mzdy reálně zvýšily o 4,3 %. Spotřebitelské ceny za stejné období vzrostly o 2 %.

Počet migrantů, kteří se z Německa vracejí do zemí původu s pomocí státu, letos výrazně roste. Za první polovinu roku jich bylo přes 9 tisíc, o 26 procent více než ve stejném období loni. Německo kromě úhrady cesty nabízí některým navrátilcům také finanční pomoc po návratu. Česko v rámci svého programu hradí především náklady spojené s cestou.

Češi ve věku 16 až 30 let se do investování pouštějí častěji než starší generace. Nějaký investiční produkt má téměř čtyřicet procent mladých a více než třetina z těch, kteří spoří či investují, se při výběru investic obejde bez odborníka. Dalších 22 % využívá aplikaci, která jim portfolio nebo jednotlivé produkty sestavuje a spravuje. Nejčastěji přitom mladí investují částky do 3 000 korun měsíčně.

Dynamický tarif od ČEZ Prodej využívá ve zkušebním režimu více než 1 000 domácností. Podle ČEZ dosahuje úspor 920 z tisíce zákazníků, přičemž průměrná úspora na silové elektřině činí 10 %. Celkové úspory zákazníků dosáhly 1,2 milionu korun. Tarif rozděluje den do deseti cenových pásem a v nejlevnějším z nich je silová elektřina o polovinu levnější.

V Česku dosáhla míra nezaměstnanosti v červenci 2026 hodnoty 3,4 %, což bylo meziročně o 0,3 procentního bodu více. Míra zaměstnanosti lidí ve věku 15 až 64 let přitom zůstala na loňské úrovni a činila 75,6 %. U mužů dosáhla 80,1 %, zatímco u žen 71,1 %.

Hospodářský výkon Česka se v roce 2025 zvýšil o 2,6 %, zatímco průměrný růst v Evropské unii činil 1,5 %. K výsledku přispěla především vyšší spotřeba domácností. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) však upozorňuje, že budoucí výkonnost české ekonomiky ohrožují nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace.

Ve druhém čtvrtletí 2026 pokračovala česká ekonomika v růstu, tempo meziročního růstu ale zpomalilo na 1,9 % z 2,2 % v prvním čtvrtletí. Šlo o nejslabší meziroční růst za posledních sedm čtvrtletí. Ve srovnání s předchozím kvartálem se HDP zvýšil o 0,4 %. Celkový výsledek výrazně tlumil pokles zásob.

Cestování se mění a spolu s ním i očekávání cestujících. Jak dokazují data platebních společností, vedle samotné destinace dnes stále větší roli hraje pohodlí během celé cesty od rychlého průchodu letištěm přes přístup do salonků až po jednoduché placení a správu financí v zahraničí.

„Nejsou lidi.“ Jedna z nejpoužívanějších vět českého průmyslu posledních let. Slyšíte ji na poradách, konferencích, v hospodě i při každé debatě o konkurenceschopnosti. Nejsou svářeči, nejsou obráběči, nejsou technologové, nejsou konstruktéři. Školy produkují špatné absolventy, mladí nechtějí pracovat a stát by s tím měl konečně něco udělat. Jenže možná žádný dramatický nedostatek lidí nemáme. Možná máme hlavně nedostatek lidí, kteří jsou ochotní dělat práci, jakou jsme jim byli zvyklí nabízet, za peníze, které jsme jim byli zvyklí platit. A to je trochu jiný problém.