Silný paradox? Češi věří ve zdravotnictví, ale obávají se jeho budoucí zátěže

Spokojenost s českým zdravotnickým systémem vyjádřilo 74 % respondentů, zatímco evropský průměr dosahuje 56 %. Důvěra navíc v posledních letech postupně roste – v roce 2024 činila 68 % a loni 70 %.

Pozitivní hodnocení systému ale doprovázejí obavy z toho, jak bude zdravotnictví zvládat budoucí zátěž. Největší starost představují dlouhé čekací doby související s nedostatkem zdravotníků, které zmiňuje 69 % Čechů. Pro 63 % představuje významné riziko stárnutí populace a nárůst chronických onemocnění. Dalších 58 % upozorňuje na obezitu a nezdravý životní styl. Právě tuto oblast vnímali Češi jako problém nejsilněji ze všech sledovaných zemí.

Stáří jako zdroj obav

Silným tématem průzkumu je také vlastní stárnutí. Obává se ho přibližně dvě třetiny Čechů, což tuzemské výsledky řadí mezi nejvyšší v Evropě. Nejčastějšími obavami jsou zhoršení fyzické kondice a nemoci, obojí uvedlo 75 % respondentů. Dalších 67 % se bojí poklesu kognitivních schopností, například demence.

Více než polovina Čechů má obavy, že se ve stáří stane zátěží pro rodinu, a téměř polovina se obává osamělosti. Právě u stárnutí se podle výsledků výrazně ukazuje rozpor mezi vnímáním zdravotních rizik a ochotou něco změnit. Masa se nechce vzdát 53 % respondentů, času u obrazovek 32 %, sladkého 17 % a alkoholu 14 % a kouření 11 %.

Prevenci se blýská na lepší časy

Pozitivnější vývoj přináší oblast prevence. Podíl Čechů, kteří nechodí na žádné preventivní prohlídky, klesl z 39 % v roce 2023 na letošních 24 %. Prevence zároveň patří mezi priority, které by Češi ve zdravotnictví posílili nejraději. Pokud by mohli rozhodovat o změnách systému, větší důraz na preventivní péči by podle průzkumu kladlo 43 % respondentů.

Slabším místem zůstává duševní zdraví. Dobrou psychickou kondici deklaruje pouze 53 % Čechů, zatímco evropský průměr činí 64 %. Špatné duševní zdraví uvedlo 12 % respondentů.

AI roste, lékař zůstává autoritou

Rychle se mění také vztah Čechů k využívání umělé inteligence v oblasti zdraví. Zatímco loni by konzultaci s AI místo návštěvy lékaře zvážilo 37 % lidí, letos je to už 56 %. AI pro témata spojená se zdravím navíc používá přibližně polovina populace a mezi lidmi ve věku 18 až 34 let dokonce 76 %. Nejčastěji ji lidé využívají k lepšímu porozumění diagnóze, prevenci nebo přípravě na návštěvu lékaře.

Současně ale zůstávají opatrní. Pouze 2 % dotázaných uvedla, že už nyní věří diagnóze od AI stejně jako od lékaře. Největší obavy vyvolávají chyby v diagnostice, využití zdravotních dat bez souhlasu a zhoršení komunikace se zdravotníky.

„Umělá inteligence se velmi rychle stává součástí toho, jak lidé o zdraví přemýšlejí. Ve srovnání s minulým rokem už nejde o okrajový jev, ale o nástroj, který část populace běžně používá. Data ale zároveň jasně ukazují, že důvěra ve zdravotnictví stojí především na odbornosti a lidském kontaktu. AI může pomoci s orientací, přípravou nebo rychlejším přístupem k informacím, lékaře ale Češi stále vnímají jako nenahraditelnou autoritu,“ doplňuje Martin Šlégl, generální ředitel STADA PHARMA CZ. 

Navzdory rostoucímu zájmu o AI tak zůstávají hlavní autoritou v otázkách zdraví praktičtí lékaři a další zdravotničtí profesionálové. Významný vliv na rozhodování o zdraví jim přisuzuje 74 % Čechů. Následují rodina, partner či partnerka a pracovníci lékáren.

STADA Health Report 2026, kterého se v České republice zúčastnil reprezentativní vzorek 1000 respondentů, ukazuje, že Češi se o své zdraví chtějí starat aktivněji a jsou stále otevřenější novým technologiím. Umělá inteligence může být užitečným pomocníkem, důvěra lidí ale dál stojí především na odbornosti zdravotníků a osobním kontaktu. Budoucnost péče o zdraví tak podle výsledků průzkumu spočívá spíše v propojení dostupné prevence a bezpečného využívání nových technologií.