Průměrná mzda dosáhla 51 966 korun, reálně vzrostla o 4,3 %

Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími byly výrazné. Nejvyšší meziroční přírůstek průměrné mzdy zaznamenal ČSÚ v administrativních a podpůrných činnostech, kde dosáhl 16,6 %. Ve veřejné správě a obraně včetně povinného sociálního zabezpečení mzdy vzrostly o 9 % a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 8,7 %.

Výsledek se přiblížil očekávání Raiffeisenbank. Její analytici pro druhé čtvrtletí odhadovali nominální meziroční růst mezd o 6,5 % a reálný o 4,4 %. Skutečný růst tak byl v obou případech o desetinu procentního bodu nižší.

K rychlejšímu růstu výdělků podle analýzy Raiffeisenbank přispívá několik faktorů. Banka zmiňuje výsledky jarních kolektivních vyjednávání a úpravy mzdových tarifů, zvýšení platů ve vybraných profesích veřejné sféry nebo růst minimální mzdy. V některých profesích navíc přetrvává nedostatek pracovníků, kvůli němuž firmy zvyšují mzdy ve snaze udržet si zaměstnance.

Rostoucí výdělky se podle banky promítají také do vyšších příjmů a útrat domácností. Raiffeisenbank současně upozorňuje, že svižný růst mezd spolu s rostoucí domácí poptávkou patří mezi faktory, které mohou vytvářet tlak na cenový vývoj. Vyšší poptávka se podle její analýzy projevuje mimo jiné v pokračujícím zdražování služeb.

ČSÚ upozorňuje, že zveřejněné údaje jsou předběžné. Zpřesněné hodnoty za druhé čtvrtletí mají být k dispozici v prosinci 2026.