Kapitalistický systém je nezřídka obviňován z toho, že vytváří neúměrně velké rozdíly mezi lidmi ve společnosti, zejména co se týče oblastí příjmu a množství vlastněného majetku. Podle řady propagátorů sociální spravedlnosti zkrátka nesmí být odlišnosti v příjmech moc velké, zejména pokud se bavíme o příjmech podnikatelů a zaměstnanců. Jasně, žádný z těchto lidí již dnes nežádá absolutní rovnostářství, kdy by lidé museli nosit stejně barevné oblečení a domy by musely mít stejnou architekturu a velikost. Ale kde je tedy ta hranice, kdy jsou odlišnosti ještě v pořádku a kdy jsou už moc velké?
Základní koncept, který je zapotřebí pochopit, je odlišný způsob dosažení výdělku u zaměstnanců a podnikatelů. Výdělek zaměstnanců by se dal zjednodušeně zapsat tak, že celkový výdělek se rovná součinu odpracovaných hodin a hodinové odměny. Pokud tedy půjdu pracovat do skladu za 300 korun na hodinu a v práci strávím 10 hodin, mám jistou odměnu ve výši 3 000 korun. Zatímco podnikatelský zisk vzniká například zavedením nové výrobní metody, efektivnější organizací práce nebo efektivnější alokací prostředků. Podnikatelský zisk je tak svým způsobem odměnou za inovaci, a právě otázka inovací, která tvoří jádro podnikatelských aktivit, odlišuje podnikání od běžné administrativní práce managementu. Specifikum podnikatelského výdělku tedy spočívá v tom, že mezi vynaloženým úsilím a výší zisku existuje zpravidla jen malá souvislost.
Velmi zjednodušeně logika podnikatelského zisku funguje takto: Unikátní podnikatelský nápad, na základě kterého je na trh dodán produkt, který se zalíbí zákazníkům, ti produkt dobrovolně kupují a podnikatel realizuje zisk. Jednoduchý princip kapitalismu, kdy odměna pro podnikatele nespočívá v objemu práce, ale v benefitu produktu pro společnost. Ti s lepším produktem realizují vyšší zisky než ti s horším produktem. Ve výsledku tak 10 hodin podnikatele s unikátním nápadem může mít „hodnotu“ několika milionů korun, ale i nulovou hodnotu.
Pokud by bohatství nějakým zázračným způsobem existovalo samo od sebe a snášelo se nám z nebe, pak by skutečně byla namístě morální otázka, jak velký podíl z tohoto bohatství by měl každý člen společnosti dostat. Ale jak jsme si uvedli, tak bohatství k nám nepadá jen tak z nebe, ale je produkováno. Úlohu komise při vyhodnocování úspěchu podnikatele pak sehrávají spotřebitelé, kteří na základě svého dobrovolného jednání (koupím produkt, nebo nekoupím produkt) dají signál, co o produktu podnikatele smýšlejí a tím pádem, jaký bude podnikatelský zisk. Arbitrem tak nejsou levicoví ideologové, kteří by si rádi uzurpovali právo na to určovat, jak velký by měl podnikatel realizovat zisk a v případě, že by byl moc velký, tak mu jej odčerpat. Takto odčerpaný zisk, zpravidla za účelem udržení štědrého sociálního systému, pak znemožňuje podnikateli využít prostředky pro rozšíření výroby nebo jako investice do vývoje a inovací, na což v delším horizontu doplácí celá společnost.
Pátek, 24. ledna 2025, 16:17
Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Skutečně krásně znějící věta. Evokuje idylický svět, ve kterém se nikdo nebude muset dřít do úmoru, všichni budou pracovat, jak právě mohou, a zároveň budou mít tolik jídla a oblečení, kolik...
Jádrem argumentace kritiků kapitalismu není však jen otázka existence nerovnosti, ale její růst v čase. Ignorují však skutečnost, že v prostředí kapitalistických ekonomik dochází kromě růstu příjmů vysokopříjmových i k celkovému zvyšování životní úrovně všech vrstev společnosti, kdy dnešní „chudší“ jsou mnohem bohatší než ti nejbohatší lidé dříve. Kapitalismus totiž není hra s nulovým součtem a bohatí nebohatnou na úkor chudých. Zkrátka si položme otázku, který aspekt je pro nás důležitější – zda je to daty doložená klesající chudoba a rostoucí životní standard většiny společnosti, nebo rostoucí nerovnost?
Přehlíženým faktem je ale také to, že produkty těchto bohatých podnikatelů zásadním způsobem zlepšují způsob života miliard lidí. Pokud nevěříte, tak se zamyslete, proč tento text čtete na elektronickém zařízení, a ne vyrytý na hliněné destičce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.