České zdravotnictví není připraveno na další krize, odhaluje analýza zveřejněná na Globsec Fóru

Pouze 55,7 bodů ze 100 získala Česká republika v indexu Healthcare Readiness Index (HRI) 2023, jež každý rok zpracovává organizace Globsec. Ta porovnává připravenost systémů zdravotní péče ve všech evropských zemích. Česko si meziročně pohoršilo o dva body, a ocitlo se tak na 10. pozici od konce z 27 států. „Pokud se zaměříme na oblast střední a východní Evropy, nevede si ČR zas tak špatně – naopak společně se Slovinskem a Chorvatskem jsou na tom tyto státy nejlépe. Ani jedna země ale nedosahuje průměru EU. Bulharsko, Polsko a Lotyšsko se umístily na nejnižších příčkách, což zde ukazuje na přetrvávající problémy,“ komentuje Martin Smatana, autor indexu HRI. Studie vychází z 38 ukazatelů, jako jsou například výdaje zemí na prevenci, dostupnost zdravotní péče nebo užívání návykových látek. Právě to je v Česku jedním z největších problémů, což se promítlo i do samotného skóre. 

Češi patří mezi deset nejsilnějších evropských kuřáků a v konzumaci ovoce a zeleniny jsou na 9. nejhorším místě. V meziročním srovnání se ale ČR polepšila, když se z pozice největších konzumentů alkoholu v Evropě přesunula za Lotyše a Španěly na třetí příčku, o kterou se dělí s Rakouskem a Rumunskem. Zlepšení zaznamenala Česká republika i v oblasti obezity – nyní je 11. nejvíce obézní z 27 evropských zemí, což je oproti předchozímu roku o jednu příčku lepší. 

Komplexní hodnocení HRI 2023 odhaluje značné rozdíly napříč Evropou. Srovnání má pomoci rozhodovacím orgánům a politikům v přesnějším zacílení pro zvyšování úrovně zdravotní péče v jejich zemích. První místo v žebříčku HRI obsadilo – stejně jako loni – Norsko se 73,1 body ze 100, premianty jsou také Nizozemsko a Švédsko. Na nejnižší pozici skončilo se 42,5 body Bulharsko. Výsledky studie ukazují, že nejlépe jsou připraveny čelit výzvám v oblasti zdravotnictví státy s pozitivním přístupem k inovacím, které investují do zdravotní péče a prevence a vyznačují se stabilním vedením. V tom je tuzemsko značně podprůměrné. Například český ministr zdravotnictví ve své funkci vydrží (v průměru od roku 2000) jen 1,4 roku, což z České republiky dělá 4. nejhorší zemi v Evropě. Nejen politická kontinuita je to, co by mohlo zlepšit připravenost Česka a dalších zemí střední a východní Evropy. 

Podle odborníků by se státy měly více soustředit na prevenci a změnit postoj k výdajům na zdravotní péči. „Data jasně ukazují, že ty země, které se nebojí investovat, jsou mnohem lépe připravené na budoucí výzvy. Musíme si uvědomit, že péče o zdraví není něco, co jen stojí peníze – je to investice, která se ve zdravé populaci mnohonásobně vyplatí. Čím jsou lidé zdravější, tím jsou i produktivnější, a podporují tak ekonomiku. Právě investice do zdravotnictví přinesou v budoucnu Evropě značné úspory,“ vysvětluje Jasper Kunow, generální ředitel pro střední Evropu a Portugalsko společnosti MSD. „Jak vyplývá z HRI, většina zemí střední a východní Evropy vynakládá na prevenci pouze 3 % svého rozpočtu na zdravotní péči. Na očkování dokonce jen 0,5 %. Přitom očkování je efektivním nástrojem prevence více než 30 onemocnění,“ dodává Kunow, který byl na Globsecu jedním z účastníků panelu věnovanému právě zdravotnictví. Posílit preventivní opatření v jednotlivých zemích má například Evropský plán boje proti rakovině, který se mimo jiné soustředí na očkování proti HPV. V tomto ohledu si Česká republika vede dobře, závazek zvýšit proočkovanost proti HPV převzala i do svého Národního onkologického plánu a drží se v první polovině evropského žebříčku, konkrétně na 11. místě. „České strategie a plány tvoříme ve shodě s kolegy v Evropě – tak, abychom mohli maximálně těžit ze vzájemných synergií a evropského financování společných řešení,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., náměstek ministra zdravotnictví. 

Oproti tomu sousední Slovensko je až 23., na poslední příčce se umístilo Rumunsko. „Pokud vezmeme v potaz dosažitelné zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva se současnou úrovní zdravotnických oborů, dvě třetiny tohoto zlepšení můžeme realizovat právě prostřednictvím prevence,“ uvedl přímo v diskusi k HRI na Globsecu ekonom Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a pracovní skupiny NERV Zdravotnictví. „Prevencí dokážeme zabránit vzniku onemocnění. Tím přímo šetříme kapacity a zdroje ve zdravotnictví. Důležité jsou i nepřímé pozitivní dopady. Ty pozorujeme na trhu práce ve vyšší produktivitě, zlepšování práceschopnosti lidí ve věku 50+, v posilování duševního zdraví, omezování absentismu či presentismu, snižování pravděpodobnosti zranění atp. Prevence výrazně prodlužuje podíl života strávený ve zdraví, což zvyšuje užitek jednotlivcům a jejich blízkým, a tím i bohatství celé společnosti. Návratnost zdravotní prevence sice přesahuje jedno volební období, ale každá jedna investované koruna se nepochybně vrátí.“