Pondělí 25. 5. 2026 | Svátek má Viola
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) v pořadu Poledne s Moravcem oznámil záměr navrhnout premiérovi Andreji Babišovi (ANO) odklad finálního rozhodnutí o složení národní delegace pro summit NATO v Ankaře. Původní termín, který premiér stanovil na 8. června, by se měl podle Macinky posunout až na druhou polovinu měsíce.
Hlavním důvodem je koordinace s mezinárodním programem: po nedávném setkání ministrů zahraničí ve Švédsku má finální parametry a agendu summitu definitivně ukotvit až polovina června, kdy v Bruselu zasednou ministři obrany členských států. Podle šéfa české diplomacie je konec června nejzazším termínem pro nahlášení delegace, takže vládní odklad nezpůsobí logistické komplikace.
Navrhovaný odklad přichází v době trvajícího institucionálního sporu mezi vládním kabinetem a Hradem o kompetence při zastupování země navenek. Zatímco prezident Petr Pavel obhajuje svou účast ústavními pravomocemi a nabízí kompromisní účast na neformální večeři lídrů spojené s debatou o globální bezpečnosti, premiér Babiš upřednostňuje exekutivní delegaci.
Macinka v této souvislosti upozornil, že právě neformální večeře hlav států a vlád představuje klíčovou politickou platformu, kde se v diskusích s partnery předjednávají zásadní strategické otázky, což nahrává snaze premiéra držet plnou kontrolu nad mandátem. Ten má sloužit mimo jiné k obhajobě neplnění dvouprocentního závazku obranných výdajů k HDP, který Česká republika podle interních analýz v letošním roce nedodrží.
Potřeba demonstrovat jednotný postup uvnitř aliance je přitom kritická i v kontextu širší geopolitické stability. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně otevřeně kritizoval nejednotný přístup členských zemí NATO ke konfliktu v Íránu, který podle něj vysílá negativní signál o síle a soudržnosti celého západního bloku.
Koudelka podpořil vojenský zásah Spojených států proti Teheránu s odkazem na zpravodajská varování USA a Izraele, podle nichž byl Írán blízko dokončení jaderné zbraně. Současná íránská blokáda Hormuzského průlivu navíc přímo ohrožuje globální energetickou bezpečnost. Za adekvátní proto šéf kontrarozvědky označil českou nabídku pasivního radaru pro zajištění bezpečnosti v průlivu, která sice má převážně symbolický charakter, ale deklaruje strategickou spolehlivost vůči Washingtonu.
Írán podle Koudelky stojí za masivními dezinformačními kampaněmi a kybernetickými útoky, které podněcují radikalizaci a nárůst levicových propalestinských hnutí. Tento trend v tuzemsku eskaloval již v březnu letošního roku při žhářském útoku na pardubickou halu zbrojní společnosti LPP Holding, kde škody dosáhly stovek milionů korun.
Podle ředitele BIS existuje reálné riziko, že pokud se tento radikalizační proces nepodaří včas zastavit, může vyústit v obnovení struktur podobných evropským levicovým teroristickým skupinám ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Celková mezinárodní situace tak zvyšuje tlak na českou politickou reprezentaci, aby v Ankaře vystupovala s jasně definovaným a konsenzuálním bezpečnostním mandátem.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
