Pondělí 13. 4. 2026 | Svátek má Aleš
Švédsko zaznamenalo pohyb ruské ponorky v citlivé oblasti mezi Severním a Baltským mořem. Nasazené letouny Gripen ji doprovázely v rámci standardního monitorování.
Švédské ministerstvo obrany informovalo o incidentu, při němž švédské ozbrojené síly sledovaly ruskou ponorku v oblasti Kattegatu. V pátek 11. dubna zde stíhací letouny JAS 39 Gripen zachytily ruskou ponorku třídy Kilo, která se pohybovala směrem k Baltskému moři.
Podle oficiálního vyjádření šlo o součást běžných operací zaměřených na udržení přehledu o situaci v regionu. „Společně se spojenci nyní sledujeme další trasu ponorky do Baltského moře. Operace je součástí našich rutinních aktivit, které zajišťují silné situační povědomí v našem bezprostředním okolí a chrání územní integritu Švédska i jeho spojenců,“ uvedly švédské ozbrojené síly.
Swedish fighter jets tracking Russian submarine in the Kattegat.
— Försvarsmakten (@Forsvarsmakten) April 10, 2026
On Friday, Swedish JAS 39 Gripen intercepted a Russian Kilo-class submarine in the Kattegat. Together with allies, we are now monitoring the submarine’s continued route into the Baltic Sea.https://t.co/BrIU6SD4AS pic.twitter.com/XBcwTPQ1bS
Kattegat představuje důležitou námořní trasu spojující Baltské moře se Severním mořem. Pohyb vojenských jednotek v této oblasti je proto dlouhodobě pečlivě sledován. Zveřejněné snímky švédského ministerstva obrany zachycují doprovod ruské ponorky švédskými letouny.
Podle dostupných informací nejde o ojedinělou událost. Švédské námořnictvo už dříve uvedlo, že se s ruskými ponorkami v Baltském moři setkává téměř každý týden. Do těchto operací se zapojuje kombinace vzdušných a námořních prostředků.
Ponorky třídy Kilo patří mezi dieselelektrické bojové ponorky určené pro nasazení v pobřežních a uzavřených mořích. Standardně jsou vyzbrojeny šesti 533mm příďovými torpédomety a mohou nést torpéda i námořní miny. Modernizované varianty jsou navíc schopny odpalovat také řízené střely s plochou dráhou letu systému Kalibr.
Na rozdíl od jaderných ponorek však musí pravidelně vystupovat k hladině nebo do takzvané šnorchlové hloubky, aby dobily baterie pomocí dieselových motorů. V takových chvílích jsou snáze detekovatelné, což usnadňuje jejich sledování ze vzduchu i z hladiny.
Jak upozorňuje portál The Aviationist, Švédsko při monitorování podmořských aktivit využívá kombinaci stíhacích letounů JAS 39 Gripen a korvet třídy Visby namísto specializovaných protiponorkových hlídkových letounů.
Tyto korvety jsou navrženy pro operace v pobřežních vodách, mají sníženou radarovou i infračervenou stopu a jsou přizpůsobeny pro sledování podmořských i hladinových cílů. Ve spojení s leteckým dohledem tak rozšiřují schopnost sledovat pohyb plavidel v oblasti.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
