Středa 27. 5. 2026 | Svátek má Valdemar
Česká populace není rigidní, je však hluboce pragmatická a opatrná. Klíčem k tomu, zda novou životní situaci přijme, je pocit kontroly. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Češi a změny, který pro skupinu ČSOB realizovala agentura Datank. Studie poprvé představila Index připravenosti na změny, v němž Češi dosáhli průměrného výsledku 46,2 bodu ze 100, což značí spíše zdrženlivý, avšak nikoliv uzavřený postoj společnosti.
Průzkum odhalil překvapivý paradox české mentality: pro většinu lidí je snazší změnit banku, zaměstnání, nebo se dokonce přestěhovat, než si najít nového praktického lékaře či zubaře. Podobně Češi nahlížejí i na ostatní oblasti. Zatímco na změny v rodině a volném čase se těší šest z deseti lidí, politika a zdraví vyvolávají u nadpoloviční většiny obavy. Rozhodující je totiž jediná otázka – zda dokážeme situaci sami ovlivnit.
Absolutní prioritou pro českou společnost zůstává finanční stabilita. Pokud by si Češi mohli vybrat jedinou životní změnu, 44 % z nich by zvolilo vyšší finanční jistotu. Tento požadavek s obrovským náskokem porazil touhu po větším množství času na rodinu (20 %) i stabilnější politiku (13 %). U nízkopříjmových domácností do 25 tisíc korun měsíčně touha po finančním zázemí stoupá až na 55 %, což potvrzuje, že peníze lidé vnímají jako základ pro jakoukoliv další kvalitu života.
Z pohledu věku a sociálního postavení se priority i ochota riskovat dramaticky mění. Zatímco ve třiceti letech je hlavním zdrojem radosti kariéra (zejména u vysokoškoláků), po šedesátce ji plynule střídá rodina. Nejlépe připraveni na životní novinky jsou mladí muži ve věku 18–25 let (studenti s minimem závazků), kteří v indexu dosáhli 53,3 bodu. Naopak lidé v předdůchodovém věku nebo s nižšími příjmy se drží pod průměrem, protože každá nečekaná změna pro ně znamená spíše existenční riziko.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
