Israel Defense Forces (IDF) 28. února 2026 informovaly o úderu izraelského letectva na dvě íránské stíhačky připravené ke vzletu. Podle zveřejněného prohlášení i přiloženého videa zasáhlo izraelské letectvo letouny F-5 a F-4 na letišti Tabríz v západním Íránu.
„Izraelské letectvo před krátkou dobou zasáhlo dvě stíhačky F-5 a F-4 íránského teroristického režimu na letišti v Tabrízu, když byly připraveny ke vzletu,“ uvedla armáda. Podle IDF byl úder veden s cílem oslabit činnost íránského letectva a dále narušit schopnosti režimu v oblasti protivzdušné obrany. Armáda zároveň deklarovala, že bude pokračovat v útocích na infrastrukturu spojenou s íránským režimem s cílem zabránit hrozbám vůči Státu Izrael.
Následující den, 1. března v 18:28 místního času, IDF oznámily, že izraelské letectvo získalo vzdušnou převahu nad Teheránem. „Dosáhli jsme vzdušné převahy nad Teheránem. Izraelské letectvo nyní působí v jeho vzdušném prostoru a zasahuje řadu cílů,“ uvedla armáda. Podle prohlášení patřily mezi zasažené objekty balistické odpalovací systémy, velitelství, prostředky protivzdušné obrany i velitelská centra íránského režimu.
????STRUCK: Two F5 and F4 fighter jets at the airport of Tabriz in western Iran, as the jets were prepared for takeoff
— Israel Defense Forces (@IDF) March 1, 2026
The strike was conducted to degrade the Iranian Air Force’s activities and to further expand the degradation of their aerial defense. pic.twitter.com/lEvpyiPI5M
Stíhací letoun F-4 Phantom II byl vyvinut společností McDonnell Aircraft Corporation, později McDonnell Douglas (dnes součást Boeing), a do služby v USA vstoupil na počátku 60. let. Dvoumotorový dvoumístný stroj patřil mezi hlavní typy amerického letectva během války ve Vietnamu i studené války a sloužil u letectva, námořnictva i námořní pěchoty.
Před islámskou revolucí v roce 1979 Spojené státy prodaly Íránu větší množství těchto letounů. Stejně tak i lehčí stíhací letouny F-5 pocházejí z americké výroby a byly do Íránu dodány ještě před přerušením vzájemných vztahů po revoluci.
Krátce po izraelském oznámení zveřejnilo 2. března ve 3:00 ráno středoevropského času nové záběry také U.S. Central Command (CENTCOM). Video podle doprovodného prohlášení zachycuje přesné letecké údery na íránské vojenské cíle, včetně zničení nejméně dvou stíhacích letounů Su-22 umístěných na vojenském letišti v Íránu.
„Americké síly podnikají rozhodné kroky k eliminaci bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu. Údery pokračují,“ uvedlo CENTCOM.
Záběry podle dostupného popisu ukazují zásahy přesně naváděnou municí do letounů zaparkovaných v otevřených krytech. Na základě zveřejněného videa lze vizuálně potvrdit přímé zásahy minimálně dvou letounů Su-22, které byly po dopadu zničeny. Velení však neuvedlo konkrétní leteckou základnu ani typ prostředků, jež úder provedly. Není rovněž jasné, zda byly zasažené stroje v operační pohotovosti, nebo odstavené.
U.S. forces are taking bold action to eliminate imminent threats posed by the Iranian regime. Strikes continue. pic.twitter.com/z1x07D7APl
— U.S. Central Command (@CENTCOM) March 2, 2026
Letoun Sukhoi Su-22 je exportní verzí sovětského typu Su-17 a představoval první sovětský sériově vyráběný bojový letoun s měnitelnou geometrií křídla. Konstrukce umožňovala upravovat šípovitost křídel během letu, což zlepšovalo vlastnosti při vzletu a přistání i při vyšších rychlostech během úderných misí.
Operace Epic Fury podle U.S. Central Command představuje největší regionální koncentraci americké vojenské palebné síly za poslední generaci. Údery začaly v časných ranních hodinách a zahrnovaly použití přesně naváděné munice odpalované ze vzduchu, z moře i ze země.
„Prezident nařídil rozhodné kroky a naši odvážní vojáci, námořníci, letci, příslušníci námořní pěchoty, strážci vesmíru i pobřežní stráže odpovídají na výzvu,“ uvedl velitel CENTCOM admirál Brad Cooper.
Americký prezident Donald Trump zároveň v exkluzivním telefonickém rozhovoru pro Daily Mail přiblížil předpokládanou délku operace: „Od začátku to byl zhruba čtyřtýdenní proces. Počítali jsme s tím, že to budou asi čtyři týdny… Je to velká země, bude to trvat čtyři týdny – nebo méně.“ K dosavadnímu vývoji dodal: „Myslím, že to probíhá podle plánu. Jen jsme vyřadili jejich celé vedení – mnohem víc, než jsme čekali. Vypadá to na 48.“
V sobotu 1. března americká armáda nehlásila žádné ztráty, v neděli 2. března však oznámila, že při operacích proti Íránu zahynuli tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno. V pondělí 3. března následně došlo nad územím Kuvajtu k pádu několika letounů F-15. Objevily se sice neověřené informace, podle nichž mohlo jít o zásah vlastní protivzdušné obrany (tzv. friendly fire), tuto verzi však zatím nelze potvrdit a není ani jasné, které zemi letouny patřily. Na oficiální vyjádření k okolnostem incidentu se stále čeká. Mluvčí kuvajtského ministerstva obrany uvedl, že posádky byly bezprostředně po události vyhledány a evakuovány do nemocnice, přičemž jejich zdravotní stav je stabilizovaný. Zároveň potvrdil, že probíhá koordinace s americkou stranou a vyšetřování příčin nehody.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?