Nedostatek bytů a rostoucí ceny nemovitostí zůstávají jedním z největších problémů, kterým Česká republika čelí, zejména ve velkých městech. Opozice kritizuje současnou vládu za nedostatečné kroky v oblasti bydlení, kabinet premiéra Petra Fialy naopak tvrdí, že po letech stagnace přichází s konkrétními řešeními a reformami, které mají trh rozhýbat.
Připomeňme si data Českého statistického úřadu. Ceny bydlení začaly po globální finanční krizi stoupat v roce 2013 a do roku 2021, tedy v období vlád ANO a ČSSD, u nás stouply více než dvojnásobně. Rychleji rostly v této době v Evropě jen v Maďarsku a Estonsku.
Stejně markantní je nárůst cen bydlení v Praze. Podle údajů společnosti Diotoma dosahovala v prvním čtvrtletí 2014 průměrná cena prodaných bytů v hlavním městě 47787 korun za metr čtvereční, v prvním čtvrtletí 2022 dosáhla 111015 korun za metr čtvereční. Ceny pražských bytů se tedy zvedly 2,3násobně, nejvíce v roce 2021 o 18 procent.
Středa, 5. února 2025, 12:00
Z nejrůznějších statistik vyplývá, že má Česko jedno z nejméně dostupných bydlení v Evropě. V Praze je ke koupi průměrného bytu o velikosti 70 m2 a dispozici 3+kk potřeba až 13 průměrných čistých ročních mezd. Proč tedy tento počet mezd v ČR za...
Vláda Andreje Babiše v minulosti slibovala výrazné investice do sociálního bydlení a zrychlení stavebního řízení, výsledky však byly podle kritiků minimální. Projekt dotované výstavby narazil na složité podmínky a zájem obcí byl nízký. Kritici upozorňují i na neúspěšnou snahu prosadit novelu stavebního zákona, která podle odborníků hrozila zmatkem v řízení výstavby.
Otevřeme možnost, aby penzijní fondy mohly investovat i do nájemního bydlení, a to ještě v tomto volebním období.
Počátkem roku 2022 potřeboval průměrný Čech na byt o velikosti 70 metrů čtvereční až 173 průměrných mezd. Ceny nemovitostí rostly rychleji než mzdy, stavební řízení bylo jedno z nejdelších v Evropské unii a výstavba nových bytů stagnovala.
Nyní se situace v porovnání s dědictvím po předchozích vládách postupně zlepšuje, což neznamená, že je uspokojivá. Za Fialovy vlády růst cen bytů zpomalil. Průměrná mzda roste rychleji než ceny bytů, což zlepšuje poměr mezi příjmy a cenami bydlení.
Dobrou zprávou je, že se rozjíždí výstavba bytů. Počet zahájených staveb bytů meziročně poskočil o výrazných 40 procent. To signalizuje postupné oživování bytové výstavby. Parlament schválil klíčový stavební zákon zrychlující povolování staveb.
Pomyslnou vadou na kráse je nedotažená digitalizace stavebního řízení v režii Pirátské strany, ačkoli byla vláda Ministerstvem pro místní rozvoj ujišťována, že všechny funkce naběhnou bez problémů. Celý systém je nutné zrekonstruovat.
Vedle toho vláda prosadila snížení DPH na stavební materiál z 15 na 12 procent. Vrátila do praxe koncept „výměnkového bydlení“, tedy možnost postavit si menší domek na pozemku u rodičů za výrazně jednodušších stavebních podmínek.
Letos přišel Fialův kabinet s komplexním programem podpory bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura a poslanec Jiří Havránek představili pravicový program, který nestaví na dotacích, ale na aktivaci trhu, zapojení privátního kapitálu a redukci byrokracie.
„Otevřeme možnost, aby penzijní fondy mohly investovat i do nájemního bydlení, a to ještě v tomto volebním období,“ uvedl ministr Stanjura s tím, že se jedná o částku zhruba 20 miliard korun během pěti let. „Zároveň zrovnoprávňujeme družstevní bydlení, aby mělo stejné daňové výhody, jako při čerpání hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření na bydlení.“
Model investic penzijních fondů do bytové výstavby je inspirovaný severskými zeměmi, Německem, Rakouskem nebo Velkou Británií. Tento krok by měl zvýšit dostupnost nájemního bydlení a současně nabídne bezpečné zhodnocení úspor občanů.
Zrušení diskriminace u daňových odpočtů umožní odečíst úroky i u splátek za družstevní podíly, což může pomoci k levnějšímu bydlení těm, kteří na hypotéku nedosáhnou. Tento krok vítají i samotná družstva. „Vítáme snahu ministra financí Zbyňka Stanjury o narovnání podmínek mezi různými formami bydlení. Možnost odečíst od základu daně část úroků z úvěru, který čerpá bytové družstvo na výstavbu, by byla spravedlivým krokem, který prosazujeme již delší dobu. Tato úprava nám byla v minulosti přislíbena, avšak zatím nebyla realizována. Věříme, že tentokrát se podaří tento slib proměnit v konkrétní opatření, které zlepší dostupnost bydlení pro širokou skupinu obyvatel," vyjádřil se pro Trade-off předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil.
Zároveň vznikl zcela nový program dostupného nájemního bydlení, který skrze Státní fond podpory investic podpoří výstavbu až dvou tisíc bytů do roku 2026. Program doplňuje investiční fondy Národní rozvojové banky, které nabídnou developerům i obcím dlouhodobě výhodné úvěry se splatností 25 let a pevným úrokem.
„Je reálné, že spuštění všech nových nástrojů umožní výstavbu až deseti tisíc bytů ročně,“ tvrdí Stanjura. Tyto návrhy vznikly ve spolupráci se zástupci bank, penzijních fondů, družstevního vlastnictví i nájemního bydlení.
Středa, 20. listopadu 2024, 12:30
Podpora družstevního bydlení, zdůrazněná v koncepci bydlení ČR 2021+ i v programovém prohlášení současné vlády, zůstává podle předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Jana Vysloužila zatím jen na papíře. Přestože družstevní...
Dalším klíčovým opatřením je podle Fialova kabinetu zrychlený bezúplatný převod zhruba 200 státních pozemků na obce a města za účelem výstavby dostupného bydlení. Zatímco Andrej Babiš chystal v Letňanech administrativní čtvrť pro několik tisíc úředníků, Fialova vláda uvolnila pozemky pro novou rezidenční výstavbu. Praha a stát tak začaly jednat o tom, jak v Letňanech umožnit bydlení desetitisícům lidí.
Úspěch podle expertů závisí na dokončení klíčových projektů a vyřešení problémů s digitalizací.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám