Počet předepsaných antibiotik stoupl za 5 let o 800 tisíc. Hrozí ztráta jejich účinnosti

„Růst antibiotické rezistence znamená, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě a v budoucnu může být stále obtížnější až nemožné léčit běžné bakteriální infekce. Rezistence bakterií vůči antibiotikům není problémem pouze zdravotnictví – dotýká se celé společnosti. Týká se pacientů, lékařů, ale také zemědělství a potravinářského průmyslu. Zodpovědné nakládání s antibiotiky je zásadní, pokud chceme, aby si zachovala svou účinnost i pro budoucí generace,“ říká lékařka Zuzana Elbertová, vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky VZP ČR, a dodává: „V České republice jsou v posledních letech na vzestupu například infekce dýchacích cest (zápal plic) a infekce močových cest vyvolané rezistentními kmeny bakterie Klebsiella pneumoniae.“

Antibiotika se doporučují pouze k léčbě bakteriálních infekcí, tedy například zápalu plic, angíny nebo bakteriálního zánětu močových cest, spály, tuberkulózy nebo boreliózy. Naopak jsou nevhodná a neúčinná u virových onemocněních, jako je běžné nachlazení nebo chřipka.

Největší česká pojišťovna VZP loni zaplatila 5,7 milionu balení antibiotik, před pěti lety to bylo o 800 tisíc méně. „Za prvních osm měsíců letošního roku už počet balení přesáhl 3,33 milionu kusů,“ říká mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Jak uvádí Státní zdravotní ústav, podle posledních dat roste v celé Evropské unii počet lidí infikovaných rezistentními bakteriemi a antibiotická rezistence tak významně ohrožuje veřejné zdraví. A podle výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik si více než desetina Čechů doma schovává antibiotika, která aktuálně nevyužívají. „Ve většině případů si je pacienti nechali po předchozí léčbě s tím, že je možná někdy v budoucnu využijí,“ dodává Plívová.

Pro Českou republiku doporučuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí snížit celkovou spotřebu antibiotik u lidí o 9 %.

Na problém upozorňuje i Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci jehož letošním heslem je „Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost“. Podle Světové zdravotnické organizace nastává antimikrobiální rezistence, když mikroorganismy (bakterie, viry, houby, paraziti) mění své vlastnosti tak, že přestávají reagovat na léky, které dříve účinkovaly. To ztěžuje léčbu infekcí a zvyšuje riziko šíření, závažnosti onemocnění a úmrtí.