KOMENTÁŘ: Nařízení EU o digitálních trzích zatím komfort uživatelů nezvýšilo

S prvním kompletnějším zhodnocením účinků nařízení DMA na online prostředí a uživatele digitálních služeb ve střední a východní Evropě přišly začátkem listopadu think-tanky ECIPE a EPPP na základě dotazování 3.500 spotřebitelů na Slovensku, v Česku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Lotyšsku a Litvě. V každé zemi byl dotazován stejný počet respondentů, tedy 500.

Omezení plynulého přechodu mezi jednotlivými digitálními službami spíše vadí

Pro ČR, stejně jako pro ostatní sledované země, z nové studie vyplývá, že spotřebitelé prozatím zaznamenali jen málo důkazů o levnějších nebo lepších digitálních službách. Mnoho respondentů naopak hlásí problematičtější uživatelský zážitek při využívání online služeb. Z uživatelského hlediska zaznamenalo zlepšení jen 21 % dotázaných, zatímco 36 % respondentů naopak odpovědělo, že nyní musí při používání digitálních služeb udělat více kroků, než před regulací DMA. Ostatní nevěděli, nebo změnu nezaznamenali. To souvisí zejména s požadavky DMA na odstranění plynulého přechodu mezi jednotlivými digitálními službami globálních hráčů v zájmu většího otevření se konkurenci. ČR přitom patří mezi země, kde jsme toto oslabení uživatelského komfortu přijali spíše smířlivěji. Například v Chorvatsku tyto změny vadí 45 % respondentům, zatímco jen 12 % je shledává pozitivními.

Digitální služby bez personalizace jsou luxusem, o který není moc zájem

Výzkum dále ukázal, že jako spotřebitelé jsme poměrně citliví na ochranu našeho soukromí a nakládání s daty o nás. V ČR 47 % uživatelů uvedlo, že jde o hodnoty, které mají při užívání digitálních služeb na paměti, zatímco opačný postoj mělo jen 18 % respondentů. Mnohem větší citlivost ohledně ochrany dat zaznamenali v Litvě, kde toto za podstatné považuje 68 % respondentů, zatímco opačný postoj tam zastávají jen 4 % respondentů. Nařízení DMA přitom tlačí na velké digitální platformy, aby uživatelům daly možnost využívat digitální služby bez sběru dat o jejich uživatelských krocích, byť by to bylo za cenu zavedení platby za předtím bezplatné digitální služby.

Výsledkem však je, že většina uživatelů není ochotna na placené služby bez sběru dat přistoupit a zůstává u neplacené varianty se sběrem dat nebo s intenzivnější reklamou. V ČR jen 8 % respondentů uvedlo, že jim nevyhovuje personalizace dat a raději za digitální službu platí. Většina, 58 % respondentů, uvedla, že jim individualizace nevyhovuje, ale upřednostní ji před platbou za službu. Pro 13 % respondentů jsou praktiky personalizace dat naopak dokonce vítané s tím, že reklamy jsou díky tomu podle nich více zaměřené na to, co uživatele skutečně zajímá. Rozložení našich postojů v tomto ohledu se nejvíce blíží k postojům Slováků, ale i ostatní země, kde se výzkum uskutečnil, vykázaly podobné výsledky. To ukazuje, že pod vlivem nařízení DMA se poskytování digitálních služeb bez sběru dat dostalo do kategorie příplatkového luxusu, o který většina běžných uživatelů nemá zájem.  

Používáme více domácí alternativy než v jiných zemích

Podle studie se samotné chování spotřebitelů od přijetí nařízení DMA téměř nezměnilo: stále převládá spoléhání se na úzkou skupinu dominantních hráčů, jako jsou Google, Meta a Apple. ČR ale většinou z výsledků mírně vystupuje coby země, kde je využití globálních značek o něco nižší.

Zdroj: digital-markets-act.ec.europa.eu

Uživatelé v ČR tak například na dotaz, kolik využívají alternativních platforem ke službám Google, jen v 30 % případů uvádí, že žádnou. To je nejméně ze všech sedmi sledovaných zemí. Nejblíže k nám je v tomto ohledu Slovensko, kde tuto odpověď volilo 43 % respondentů. Naopak u ostatních sledovaných zemí převládá spoléhání se na aplikace od Google u poloviny populace či více. V případě Chorvatska je to dokonce 60 %, což je dvojnásobný podíl oproti ČR. Využívání alternativ ke globálním digitálním službám se v ČR projevuje i u dalších platforem, byť například u užívání alternativ k Instagramu jsou rozdíly výrazně méně patrné. 

Reforma DMA s uživatelem v centru zájmu?

Studie think-tanků ECIPE a EPPP na základě průzkumu dochází k závěrům, že slibované přínosy nařízení DMA v posílení dostupnosti online služeb se dosud nenaplnily. Některá opatření přitom naopak měla na online prostředí negativní účinky, když učinila digitální služby globálních značek pro uživatele těžkopádnějšími nebo méně uživatelsky přívětivými. Dalším přetrvávajícím regulatorním paradoxem nařízení DMA podle studie je stav, kdy povinné otevření globálních platforem k dokončení transakcí mimo ně může být problematické z hlediska uživatelské bezpečnosti a podvodů. Autoři studie tak navrhují zvážit reformu aktu o digitálních trzích a odstranit konkrétní povinnosti, které v reálné praxi nezvyšují komfort spotřebitelů a nepřináší ani skutečné zlepšení konkurenčního prostředí.

Zhodnocení přináší studie v anglickém jazyce pod názvem „What About Us? Consumer Response to the Digital Markets Act“.