KOMENTÁŘ: Výpadky cloudu jako daň za digitalizaci. Jak přežít otřesy světem IT

Před rokem jsme sledovali kolaps způsobený chybou v aktualizaci systému CrowdStrike, který paralyzoval letecké společnosti, banky i státní úřady. Dvě různé firmy, dva různé důvody, ale společný jmenovatel zůstává stejný: závislost na jednom globálním dodavateli a víra, že „ti velcí“ přece nepadnou.

Takové výpadky se nestávají každý den, ale rozhodně nejsou ojedinělé. AWS i další poskytovatelé mají za sebou několik historicky významných incidentů, které ukazují, že i obří infrastruktura může mít své slabé místo. Stačí chyba v DNS, špatná aktualizace nebo přetížení konkrétního regionu a efekt domina se rozjede napříč kontinenty. V digitální ekonomice totiž platí, že když jeden článek řetězce selže, pocítí to i ti, kteří s ním nikdy nepřišli do přímého kontaktu.

Pro české firmy je tahle zkušenost jasným signálem. Záviset na jednom poskytovateli cloudu, byť se jmenuje Amazon nebo Microsoft, není strategicky moudré. Diverzifikace infrastruktury a kombinace globálních a lokálních řešení může být tím, co rozhodne o tom, jestli při příštím výpadku stojíte, nebo běžíte dál. V Algotechu proto dlouhodobě doporučujeme, aby firmy měly část svých dat a aplikací uloženou v lokálním cloudu nebo v on-premise prostředí. Ne proto, že by to bylo „trendy“, ale proto, že to dává smysl – mít data blíž a pod vlastní kontrolou je v krizových chvílích k nezaplacení.

Dalším krokem je testování obnovy provozu. Mnoho firem má sice technicky zálohované systémy, ale nikdo nikdy nezkusil, jestli se z nich opravdu dá znovu nastartovat provoz. Výsledek pak bývá podobný, jako když si koupíte hasicí přístroj a zjistíte, že v něm není náplň – přesně ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebujete.

A pak je tu komunikace. Zákazníkovi je v momentě výpadku jedno, že problém vznikl někde v americkém datacentru. V jeho očích nefunguje vaše aplikace – a tedy vy. Proto by měl mít každý podnik nejen technický plán obnovy, ale i komunikační plán, jak takové situace zvládnout s rozvahou a transparentností.

Když si koupíte auto, málokdo řekne: „Vezmu si to nejlevnější, a když motor shoří, tak se uvidí.“ Ale přesně tak se často chováme v IT světě. V dobách, kdy cloud považujeme za samozřejmost, zapomínáme, že i on je jen soubor serverů, kabelů a lidí – a ti všichni mohou někdy chybovat. Proto bychom měli plánovat nejen pro den, kdy všechno funguje, ale i pro ten, kdy se něco pokazí. Protože otázka už dávno nezní jestli cloud zkolabuje, ale kdy – a jestli a jakým způsobem na to budeme připraveni.