Pondělí 2. 3. 2026 | Svátek má Anežka
Podle tiskové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se navzdory investicím přesahujícím 50 miliard korun do projektů digitalizace veřejné správy v letech 2020 až 2024 nepodařilo naplnit původní záměr, aby od února 2025 byly služby státu plně digitalizované a občané měli právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto termínu se podařilo plně digitalizovat pouze 18 % agendových služeb.
Stát za „digitalizovanou“ často považuje i službu, kde byl elektronicky vyřešen jen jediný úkon z mnoha, což zkresluje obraz skutečného pokroku. Analýza dat z Katalogu služeb veřejné správy ukazuje, že požadavky zákona o právu na digitální služby reálně splňuje zhruba 1 621 služeb, tedy 18 % z celkových 8 916 služeb plánovaných k digitalizaci pomocí samoobslužných portálů.
V praxi proto mnoho agend končí u elektronického formuláře: občan jeho podáním datovou schránkou pouze zahájí řízení, ale další kroky úřadu probíhají manuálně a často bez návaznosti na vnitřní informační systémy.
Překážky, které brání úspěšnému dokončení digitalizace, NKÚ popisuje na základě více než 50 kontrol z posledních let. Opakovaně se ukazuje slabé projektové řízení a nedosažení očekávaných přínosů ani přes významné investice, což se promítá do omezeného snižování administrativní zátěže i do nízké efektivity výkonu agend.
Výrazným problémem jsou také neúplná či chybějící data, která vedou k dočasným a provizorním řešením — úředníci pak musejí ručně přepisovat nebo kopírovat údaje mezi systémy. Podle zprávy zároveň přetrvávají ad hoc rozhodnutí bez analýz potřeb občanů a úřadů, stejně jako setrvalý nedostatek IT expertů na straně státu. To podle NKÚ souvisí i s tím, že stát nedokáže nabídnout konkurenceschopné platové podmínky vůči soukromému sektoru, a roste tak závislost na externích dodavatelích bez účinné kontroly kvality digitálních služeb.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
