Česká pirátská strana se ocitá v období, které by šlo popsat jako klid před rozhodující bouří – ale klid, který působí spíše jako strnulost. Strana balancuje kolem pětiprocentní hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny a nově zvolený předseda Zdeněk Hřib zatím nedokázal dát svému působení viditelný obsah. Jeho obraz je i nadále pevně spojen s pražskou komunální politikou, což zcela logicky omezuje jeho celostátní dosah. V době, kdy se Piráti musí rvát o každý hlas, je to problém, který si nemohou dovolit přehlížet.
Do toho stranu opouštějí lidé, jejichž jména veřejnost zná – byť z různých důvodů. Bývalý místopředseda Mikuláš Peksa, bývalý poslanec František Kopřiva, bývalý senátor Lukáš Wagenknecht a naposledy senátorka Adéla Šípová. Každý z těchto odchodů má své specifické okolnosti, ale společně vytvářejí obraz strany, která ztrácí část své identity – a není přitom schopna nabídnout žádnou novou.
Pravdou zůstává, že žádný z odcházejících nepatřil ke klíčovému proudu uvnitř strany. Wagenknecht se naposledy profiloval jako ostrý kritik české muniční iniciativy pro Ukrajinu, aby následně utrpěl drtivou porážku v senátním obvodu Praha 8, kde obhajoval svůj mandát. Kopřiva po neobhájení mandátu prakticky zmizel z veřejného prostoru. A Šípová, jakkoliv byla částečně mediálně přítomná, stranu spíše poškozovala svým chaotickým vystupováním na sociálních sítích. Přesto každé z těchto jmen oslovovalo specifický segment voličů, a i když to byly skupiny početně asi malé, jejich odchod bez náhrady znamená ztrátu.
V očích části veřejnosti může být pohled na tyto odchody apatický až cynický – mnozí v nich nevidí škodu, ale úlevu. Jenže politika se nepočítá v dojmech, ale v hlasech. A právě ty teď Pirátům chybí. Pokud Zdeněk Hřib nenajde způsob, jak získat nové voliče, nebude mít kdo odcházející nahradit. Ani v digitalizovaném 21. století se volby nevyhrávají algoritmem, ale trpělivým budováním identity, důvěry a relevance. A v tomto ohledu zatím Pirátská strana v předvolebním roce 2025 výrazně zaostává.
Větší problém ale přesahuje rámec této strany. Pokud by se Piráti nedostali do Poslanecké sněmovny, zůstane současná vládní koalice bez jediné reálné šance na většinové složení. To je holý fakt. A ať už má veřejnost k Pirátům jakýkoliv vztah, jejich případné vypadnutí ze Sněmovny bude znamenat nejen konec jednoho politického příběhu, ale také definitivní konec možnosti, že by se současná či vlastně již vládní formace mohla po volbách ještě jednou sestavit.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám