Modernizace eGovernmentu: Přehlednější stát, vyšší bezpečnost a konec papírování

Hlavním cílem této novely je především zefektivnit fungování úřadů, zajistit vysokou úroveň přeshraničního propojení služeb v rámci EU a vybudovat centralizovanou obranu dat. Stát usiluje o to, aby dokázal efektivně a rychle chránit digitální infrastrukturu před kybernetickými hrozbami a zároveň zjednodušil administrativní postupy pro soukromý sektor.

Nový dohled nad sítěmi a kyberbezpečnost

V reakci na narůstající počet bezpečnostních rizik získává Ministerstvo vnitra novou pravomoc monitorovat informační systémy veřejné správy (s výjimkou informačních systémů Ministerstva obrany). K tomu využije vládní dohledové centrum, které zajistí nepřetržitý dohled nad klíčovými sítěmi. Ministerstvo však nenahradí klasické kontroly, které i nadále zůstávají v gesci NÚKIB. Místo toho se zaměří na technickou detekci incidentů a poskytování okamžité podpory úřadům v reálném čase. Pro bezpečné nasazování nových IT systémů se navíc zavádí jasná pravidla pro jejich zkušební provoz. Ten se bude muset předem hlásit DIA, čímž se zabrání nechtěnému přetížení sdílené státní infrastruktury.

Páteřní síť státu se nyní technologicky i legislativně rozdělí na Centrální místo služeb (CMS), které poskytuje aplikace, a Komunikační infrastrukturu veřejné správy (KIVS), jež zajišťuje samotný přenos. Novela také odbourává zbytečnou byrokracii u cloudových služeb veřejné správy a u atestačních středisek pro IT – pro jejich provoz odteď postačí jediné pověření přímo od DIA. Zcela tak zmizí dosavadní dvoustupňový akreditační proces.

Změny v datových schránkách a ověřování dokumentů

Významnou úpravou prochází samotný režim doručování orgánům veřejné moci. Okamžik doručení do datové schránky se nově váže již na moment dodání zprávy, a nikoliv až na okamžik přihlášení uživatele. Mimoto pro běžné občany a firmy přináší novela další skvělou zprávu – ruší se stávající omezení, kdy zprávy po 90 dnech automaticky mizely, pokud si uživatel nepřiplatil za archivaci. Nově bude fungovat princip tzv. garantované kapacity, díky kterému bude na žádost možné dokumenty v systému uchovávat dlouhodobě a zdarma.

Změny zasáhnou i oblast ověřování dokumentů. Okruh oprávněných osob provádět autorizovanou konverzi se rozšiřuje o soudní znalce, tlumočníky a překladatele, což má zrychlit například nakládání se znaleckými posudky. Velkou úlevou pro stavebníky a techniky je konec zákazu konverze geometrických plánů a technických kreseb, které dříve nebylo možné legálně převádět do elektronické podoby. Novinkou je také možnost takzvané částečné konverze dokumentů do elektronické podoby. Už tak nebude nutné digitalizovat celý obsáhlý spis jen kvůli několika potřebným stranám.

V oblasti transparentnosti pak dochází k úpravě Registru smluv: minimální limit pro povinné zveřejnění kontraktu se zvedá z 50 000 Kč na 100 000 Kč. To citelně sníží byrokracii u drobných zakázek. Doba uveřejnění v registru se přitom omezuje na minimálně 10 let.

Evropská digitální peněženka jako nový standard

Evropská peněženka digitální identity (EUDIW) představuje jeden ze stěžejních elementů tohoto balíčku. Návrh zákona nově výslovně zakotvuje možnost prokazovat totožnost a další skutečnosti pomocí této peněženky. Bude to možné jak v on-line prostředí, tak i osobně za fyzické přítomnosti uživatele. Pro běžné občany přináší systém obrovský benefit: získají zcela bezplatný kvalifikovaný elektronický podpis pro neprofesionální účely. Zavádí se také využívání tzv. elektronických potvrzení atributů. Díky nim budou uživatelé moci bezpečně prokazovat své specifické vlastnosti a oprávnění.

Zázemí pro tento systém obstará zcela nový informační systém k podpoře peněženky (správcem bude DIA). Ta bude plnit roli orgánu dohledu, vydavatele osobních údajů a poskytovatele ověřovací aplikace. Subjekty mimo veřejnou správu, které budou chtít peněženku využívat k ověřování klientů, se budou muset nejprve registrovat u DIA. Legislativa zároveň zavádí přísné sankce. Zákon například hrozí milionovými pokutami pro poskytovatele v případě, že by nezajistili bezplatné vydávání, používání a rušení peněženky pro fyzické osoby, nebo pokud by neoprávněně kombinovali osobní údaje.

Zákon o právu na digitální služby zároveň odstartuje revoluci v podepisování. Pokud uživatel prokáže svou totožnost s vysokou úrovní záruky (např. eObčankou), systémový záznam informačního systému státu zcela nahradí potřebu úředně ověřeného nebo uznávaného elektronického podpisu. Volnější ruce budou mít i samotné úřady. Těm v jejich běžném soukromoprávním styku konečně zmizí absurdní povinnost používat k podepisování dokumentů výlučně nejvyšší kvalifikovaný elektronický podpis a kvalifikované časové razítko. Nově si úředníci v těchto věcech vystačí se standardním zaručeným či uznávaným podpisem.

Širší sdílení dat, banky a Portál veřejné správy

Finančnímu a poštovnímu sektoru se značně otevírají nové možnosti nakládání s daty. Banky, pojišťovny a penzijní společnosti budou moci v rámci svých finančních skupin sdílet technická řešení pro přístup k údajům v registrech. Tento krok jim výrazně sníží provozní náklady. Pro tyto instituce se navíc rozšíří množina osobních údajů dostupných ze státních registrů. Pro prevenci podvodů a kontrolu úvěruschopnosti uvidí banky a pojišťovny nově například rodná příjmení, pohlaví, rodinný stav, záznamy o omezení svéprávnosti nebo údaje o skončení či znehodnocení občanského průkazu.

Česká pošta jako držitel poštovní licence získává přímé oprávnění využívat údaje ze základních registrů. Bude je moci používat pro účely identifikace klientů a boje proti praní špinavých peněz (AML) bez nutnosti získávat jejich předchozí souhlas. DIA zároveň dostává pravomoc nařídit zneplatnění prostředku elektronické identifikace v případě důvodného podezření z jeho zneužití či padělání.

Další významnou novinkou je rozšíření služeb Portálu veřejné správy a spuštění sdíleného platebního portálu. V současné době si totiž každý úřad či státní orgán zajišťuje elektronické platby po vlastní ose. To s sebou nese roztříštěná technologická řešení, nutnost uzavírat individuální smlouvy s bankami, zbytečnou administrativní zátěž a zbytečné výdaje za duplicitní systémy. DIA tomu chce předejít tím, že pro všechny orgány veřejné moci nabídne jednotnou platební bránu pro úhradu správních poplatků a dalších peněžitých plnění. Zatímco úřadům tento krok prokazatelně sníží provozní náklady, občanům nabídne sjednocené, přehledné a bezpečné prostředí pro veškeré platby vůči státu. Využívání tohoto jednotného platebního portálu však nebude pro úřady povinné.

V rámci Portálu veřejné správy získají občané užitečné právo na notifikace o končící platnosti svých osobních dokladů. Úřady jim automaticky zašlou upozornění (týkající se občanského průkazu, cestovního pasu nebo řidičského průkazu) do datové schránky nejpozději 30 dnů před uplynutím jejich platnosti. Do portálu si navíc uživatelé budou moci z vlastní iniciativy zapsat i jakékoliv další průkazy, aby si zajistili včasné upozornění na blížící se konec jejich platnosti.

Velmi praktickou novinkou je také zavedení principu „fikce kladného stanoviska“ při propojování dat. Pokud se správce registru nevyjádří k žádosti o propojení do jednoho měsíce, bude se automaticky považovat za schválenou.

Kdy nová pravidla odstartují

Většina navrhovaných změn nabude účinnosti již patnáctým dnem po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, což lze očekávat v první polovině příštího roku.

Na některé technologicky náročnější implementace je však stanoveno přechodné období. Nová úprava, která zavádí bezplatný systém ukládání datových zpráv a možnost provádět částečnou konverzi dokumentů, nabude účinnosti až 1. ledna 2028. Díky tomu budou mít správci systémů dostatek času na technickou přípravu.