Ministerstvo vnitra představilo další reformu vnitřní správy, která upravuje hned šest zákonů. Cílem této změny je snížit zbytečnou byrokracii, zrychlit a zlevnit státní správu a vytvořit uživatelsky přívětivé digitální prostředí. Stát chce efektivněji odbavovat rutinní záležitosti, ale zároveň zajistit, aby byly tyto digitální služby přístupné bez výjimky a naprosto všem občanům bez rozdílu. Návrh se nyní nachází v připomínkovém řízení do 10. srpna.

Trh s připojenými zařízeními zažívá doslova exponenciální nárůst a odhaduje se, že do roku 2030 bude celosvětově propojeno neuvěřitelných 40 miliard přístrojů. S masivním rozvojem internetu věcí však úměrně rostou i bezpečnostní rizika. Chytré domácí spotřebiče, kamery či průmyslové senzory se kvůli slabému zabezpečení stávají častým terčem útoků. Dopady jsou přitom hrozivé – jen v Evropské unii totiž dosahují škody způsobené kybernetickými incidenty 180 až 290 miliard eur ročně.

Digitální a informační agentura (DIA) představila rozsáhlý balíček změn, který novelizuje hned čtrnáct zákonů. Tento legislativní krok reaguje jak na evropské nařízení o interoperabilní Evropě, tak na akutní potřebu radikálně zvýšit odolnost státní správy. Návrh se nyní nachází v připomínkovém řízení, které končí 30. července.

V Senátu se znovu naplno rozhořela debata o tom, jaká bude budoucnost hotovosti v digitální éře. Skupina senátorů pod vedením Jany Mračkové Vildumetzové a Jany Zwyrtek Hamplové totiž předložila návrh ústavního zákona, který má za cíl přímo zakotvit právo na hotovostní platby do Listiny základních práv a svobod. Hlavním cílem nového článku (26a) je vytvořit silnou legislativní pojistku, která zaručí, že možnost platit mincemi a bankovkami zůstane trvalou a nezpochybnitelnou součástí tuzemské ekonomiky.

Závislost na displejích a klesající pozornost dětí donutila politiky jednat. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO) proto prostřednictvím poslaneckého návrhu reagují na rostoucí obavy z negativních dopadů digitálních technologií na nejmladší generaci. Společně představili novelu školského zákona, která zavádí striktní omezení elektroniky ve vyučování i mimo něj.

Ve středu 6. května projednalo plénum Senátu návrh ústavního zákona skupiny senátorů v čele s Danielou Kovářovou (BEZPP) a Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Jeho cílem bylo dát občanům ústavní záruku, že digitalizace státní správy pro ně zůstane volitelnou alternativou, nikoli povinností. Ústava měla zároveň poprvé výslovně pojmenovat českou korunu jako národní měnu. Návrh byl však po dlouhé rozpravě zamítnut plénem hned na počátku schvalovacího procesu.