Český zahraniční obchod se zbožím skončil v červnu 2026 podle předběžných údajů Českého statistického úřadu přebytkem 15,5 miliardy korun. Oproti stejnému měsíci loňského roku je to o 11,5 miliardy korun méně. Přesto Česko nadále více vyváží, než dováží, což je pro tuzemskou ekonomiku důležitý signál.

Evropská komise vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (83,97 miliardy Kč). Peníze z obranné části evropského úvěru mají urychlit nákup dronů, raket, prostředků protivzdušné obrany a stíhacích letounů Gripen.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí skončilo hospodaření státního rozpočtu na konci července 2026 schodkem 176,6 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byl deficit o 8,5 miliardy korun vyšší. Dosavadní schodek odpovídal 57 % hodnoty plánované na celý rok.

Řecko obdrželo první část financování z evropského obranného nástroje SAFE. Platba ve výši 118,2 milionu eur (přibližně 2,85 miliardy korun) představuje 15 procent z celkové částky 787,7 milionu eur (zhruba 19 miliard korun), která byla pro tuto zemi vyčleněna.

Kladné saldo Česka vůči rozpočtu Evropské unie činilo v prvním pololetí tohoto roku 19,9 miliardy korun. Po započtení dalších 18,3 miliardy korun z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) dosáhla celková čistá pozice země 38,2 miliardy korun.

Revidovaný fiskálně-strukturální plán České republiky získal kladné hodnocení Evropské komise. Ta doporučila Radě EU, aby dokument pro období 2027 až 2030 schválila. Podle Komise plán odpovídá požadavkům na koordinaci hospodářských politik a rozpočtový dohled.

Členské státy Evropské unie vydaly v roce 2025 na obranu celkem 418 miliard eur. Evropská obranná agentura očekává další růst výdajů, které by v roce 2026 měly dosáhnout 454 miliard eur.

Evropská komise představila pět rozsáhlých projektů zaměřených na společný rozvoj obranných technologií. Zahrnují drony, ochranu mořského dna, vesmírné systémy, protivzdušnou obranu a zabezpečení východního křídla EU. Česká republika figuruje mezi účastníky čtyř iniciativ.

Trh s připojenými zařízeními zažívá doslova exponenciální nárůst a odhaduje se, že do roku 2030 bude celosvětově propojeno neuvěřitelných 40 miliard přístrojů. S masivním rozvojem internetu věcí však úměrně rostou i bezpečnostní rizika. Chytré domácí spotřebiče, kamery či průmyslové senzory se kvůli slabému zabezpečení stávají častým terčem útoků. Dopady jsou přitom hrozivé – jen v Evropské unii totiž dosahují škody způsobené kybernetickými incidenty 180 až 290 miliard eur ročně.

Digitální a informační agentura (DIA) představila rozsáhlý balíček změn, který novelizuje hned čtrnáct zákonů. Tento legislativní krok reaguje jak na evropské nařízení o interoperabilní Evropě, tak na akutní potřebu radikálně zvýšit odolnost státní správy. Návrh se nyní nachází v připomínkovém řízení, které končí 30. července.