Prediction markets zažívají v posledních letech boom. Platformy jako Polymarket nebo Kalshi lákají uživatele na možnost „obchodovat pravděpodobnost“ od výsledků prezidentských voleb přes geopolitické konflikty až po sportovní události. Jejich zastánci tvrdí, že jde o sofistikovaný nástroj kolektivního odhadu budoucnosti, kritici naopak mluví o hazardu v technologickém převleku. Právě tato nejednoznačnost staví prediction markets do regulatorní šedé zóny.
Podle Petra Kozáka, právníka a tajemníka Institutu pro regulaci hazardních her, je základní rozdíl mezi klasickým online hazardem a prediction markets především v míře regulace, nikoli v samotné podstatě fungování: „Rozdíl je poměrně jednoznačný. Provozování hazardu, ať jde o online podobu nebo kamenné provozovny, podléhá konkrétním pravidlům. V případě Česka jde o zákon o hazardních hrách, který definuje kritéria, co pod hazardní hry spadá, a zavádí přísnou regulaci, co vše je nutné splňovat z hlediska provozování.“
Zákon zároveň stanovuje povinnosti vůči hráčům, od ochrany spotřebitele až po technická omezení, která mají bránit vzniku závislosti. „Vše probíhá pod kontrolou státních orgánů. To znamená nejen pravidla, ale i vymahatelnost – dohled, sankce, kontrolu platebních toků a možnost domoci se práva,“ dodává pro Trade-off Kozák.
Prediction markets podle něj tyto povinnosti obcházejí. „Predikční trhy se na první pohled jako hazard neprezentují. Vyhýbají se přímému označení jako hazard nebo sázení, působí jako obchodní burza, ale ve výsledku mají obdobnou ekonomickou funkci jako sázková kancelář.“
Zásadní spor se vede o to, zda lze prediction markets chápat jako investiční nástroj či finanční inovaci. Kozák je v tomto bodě jednoznačný: „I když se tváří jako finanční trhy, zaměřené třeba na sportovní nebo politické události, jejich podstatou je princip, na kterém funguje klasický hazard. Ten je definován vkladem, riskem, rizikem nejistého výsledku a v konečném důsledku možností vyhrát peníze. To vše predikční trhy jednoznačně splňují.“
Rozdíl oproti investicím je podle něj zásadní: „Argument, že jde o kolektivní odhad pravděpodobnosti, nemůže sloužit jako důvod k vynětí z hazardní regulace – stejný princip kolektivního očekávání dlouhodobě využívají i klasické sázkové kanceláře při tvorbě kurzů.“
Zatímco regulovaný hazard musí povinně nabízet nástroje pro sebeomezení hráčů, prediction markets žádnou takovou povinnost nemají. Absence těchto mechanismů podle Kozáka znamená vyšší riziko závislosti i finančních ztrát, navíc často u mladších, digitálně zdatných uživatelů. „Riziko je navíc umocněno tím, že tyto platformy často oslovují mladší a digitálně zdatné uživatele, kteří by v regulovaném hazardním prostředí podléhali přísnější ochraně, případně by k němu vůbec neměli přístup.“
Právě slabá regulace se stále častěji dostává do střetu s realitou. Jak upozornil Bloomberg, prediction markets čelí rostoucím obavám z insider tradingu, tedy zneužívání neveřejných informací k výdělečnému sázení.
Neobvykle přesné a vysoce ziskové sázky před nedávným sesazením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura vyvolaly v USA vlnu kritiky a zájem regulátorů. Společnost Unusual Whales proto spustila nástroj, který na platformě Polymarket vyhledává podezřelé transakce. Podobné nástroje vyvíjejí i další firmy a téma už inspirovalo návrhy nové legislativy. Americký kongresman Ritchie Torres například prosazuje zákaz obchodování kontraktů navázaných na politická rozhodnutí pro federální úředníky s přístupem k citlivým informacím.
Postoj regulátorů v Evropě je roztříštěný. „Například regulátoři v Belgii, Francii, Rumunsku, Itálii, Maďarsku, Portugalsku nebo Polsku Polymarket považují za nelegální nabídku hazardu,“ říká Kozák. Jiné země, včetně Česka, zatím zůstávají pasivní.
Z pohledu Institutu pro regulaci hazardních her je ale situace jasná: „Opinion trading naplňuje základní definiční znaky hazardní hry a měl by proto podléhat stejným licenčním, dohledovým a odpovědnostním povinnostem jako jiné formy sázení.“ Podle Kozáka je jen otázkou času, kdy se tlak na regulaci zvýší. „S rostoucí popularitou a objemem prostředků, které se na predikčních trzích točí, bude s vysokou pravděpodobností sílit tlak na jejich jasnější právní vymezení a regulaci.“ Cílem podle něj nemá být potlačení inovací, ale narovnání trhu.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám