Čtvrtek 7. 5. 2026 | Svátek má Stanislav
Ve středu 6. května projednalo plénum Senátu návrh ústavního zákona skupiny senátorů v čele s Danielou Kovářovou (BEZPP) a Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Jeho cílem bylo dát občanům ústavní záruku, že digitalizace státní správy pro ně zůstane volitelnou alternativou, nikoli povinností. Ústava měla zároveň poprvé výslovně pojmenovat českou korunu jako národní měnu. Návrh byl však po dlouhé rozpravě zamítnut plénem hned na počátku schvalovacího procesu.
1) Právo na „offline život“ a ochrana soukromí
Do článku 13 Listiny základních práv a svobod, který tradičně chrání listovní tajemství, se měla nově vložit garance práva na život nezávislý na digitálních službách. Státní orgány by podle návrhu nesměly nikoho nutit k využívání elektronické komunikace, a to garantovaně bez jakékoliv újmy. To znamená, že stát a obce by musely trvale zachovat nedigitální cesty pro vyřizování úředních záležitostí.
Autoři novely to zdůvodňovali tím, že digitální sítě ze své podstaty nedokážou plně zaručit úroveň soukromí tak jako tradiční listovní formy. Dodávali, že nucená digitalizace narušuje právo nakládat s majetkem (stát dle nich de facto nutí občany kupovat chytrá zařízení) a u části populace může vyvolávat duševní strádání, frustraci, fobii či pocity ponížení.
Přestože předkladatelé ujišťovali, že na soukromý sektor návrh nedopadne a firmy se zákazníky se domluví podle svého, vyvolal text v Senátu ostrou kritiku. Zpravodaj k tisku Tomáš Goláň upozornil na jeho výkladovou nejednoznačnost. Podle něj by přijetí zákona mohlo v praxi paralyzovat povinnou elektronickou komunikaci, kterou dnes rutinně využívají podnikatelé, notáři, advokáti i daňoví poradci.
2) Záruka plateb v hotovosti
Společně s ochranou offline života se přímo do Listiny přidávala také ochrana hotovosti. Návrh by zaváděl pravidlo, že hotovostní platby lze omezit pouze zákonem, a to výhradně z důvodu veřejného zájmu. Cílem bylo zabránit tendencím oslabovat a vytlačovat hotovost čistě ve prospěch digitálních transakcí. V praxi by to pro stát znamenalo, že nemůže hotovost potichu a administrativně rušit, aniž by k tomu přijal specifický zákon.
Odpůrci návrhu nicméně kontrovali faktem, že přesně tato formulace už součástí běžných zákonů je a žádná hrozba zrušení hotovosti neexistuje.
3) Ústavní zakotvení české koruny
Zatímco předchozí dva body měly chránit práva občanů v Listině, třetí cíl předlohy mířil přímo do článku 98 Ústavy ČR. Sem se měla nově doplnit věta: „Měnou České republiky je koruna česká.“ Toto ustanovení cílilo na ochranu existence tradiční národní měny, což senátoři Zdeněk Nytra a Stanislav Balík napadli s tím, že by takto Senát popřel platnou mezinárodní smlouvu o přistoupení k EU (a s ní spojený závazek přijmout euro), kterou občané schválili v jediném celostátním referendu.
Nejde však o první snahu tohoto typu, současný návrh byl již třetí v pořadí. Úplně první pokus tehdejší senátorky Jitky Chalánkové z roku 2022 se úzce zaměřoval pouze na zachování práva platit v hotovosti. Tento návrh však byl zamítnut.
Pozdější návrh z roku 2023 (opět z pera senátorky Chalánkové) se pokoušel o něco podobného, byl však výrazně invazivnější a stál na třech pilířích: zaručoval právo být offline, chránil platby v hotovosti a navíc zakotvoval ochranu spotřebitele jako slabší strany smluvních vztahů. Tento návrh sice nebyl přímo zamítnut, ale zároveň neměl dostatečnou podporu ke schválení, a proto zanikl.
Nejnovější návrh byl proto koncipován úžeji: neměl řešit výplaty mezd v hotovosti ani další soukromoprávní vztahy a zaměřil se především na vztah mezi občanem a veřejnou mocí. Ani tento postup mu však nepomohl k úspěchu.
Kromě výhrad k jednotlivým bodům zazněla v rozpravě i silná systémová kritika. Senátoři jako Václav Láska či Pavel Fischer argumentovali tím, že případné obavy plynoucí z digitalizace je třeba řešit náročnou úpravou konkrétních zákonů, nikoliv symbolickým zásahem do Ústavy. Pavel Fischer navíc zdůraznil, že místo stavění pomníčku koruně je potřeba modernizovat děravý daňový systém a zaměřit se na zdanění kryptoměn a digitálních gigantů.
Zastánci návrhu (např. Zdeněk Hraba či Jana Zwyrtek Hamplová) sice navrhovali, aby byl tisk propuštěn do výborů k podrobnější diskusi, většina však tento krok odmítla. Sama předkladatelka Daniela Kovářová i senátor Michael Canov přitom ujišťovali, že v případě postupu do výborů by připravili rozdělení tisku, aby se o hotovosti, offline životě i české koruně mohlo hlasovat odděleně. V závěrečném hlasování se pro zamítnutí návrhu vyslovilo 42 ze 71 přítomných senátorů, čímž legislativní proces tohoto tisku skončil dříve, než vůbec začal – hned v 1. čtení.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
