Pátek 4. 4. 2025 | Svátek má Ivana
Spojené státy v roce 2024 a na jaře 2025 výrazně rozšířily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Důvodem je snaha odradit hrozby ze strany Íránu a jeho spojeneckých skupin v regionu, ale také zabezpečit obchodní trasy a reagovat na eskalující napětí v Rudém moři a Jemenu. Informovala zahraniční média.
Spojené státy udržují vojenské síly ve více než deseti zemích Blízkého východu a operují také z lodí rozprostřených po okolních vodách. V říjnu 2024 odhadovali představitelé ministerstva obrany USA přítomnost přibližně 40 000 vojáků v regionu, z nichž značná část operovala na lodích.
Vojenská infrastruktura USA zahrnuje nejméně 19 lokalit v zemích jako jsou Bahrajn, Egypt, Irák, Izrael, Jordánsko, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie, Sýrie a Spojené arabské emiráty. Osm z těchto míst je považováno za trvalé základny. Dále USA využívají i rozsáhlé základny v Džibutsku a Turecku, které sice nespadají přímo pod centrální velení (CENTCOM), ale podstatně přispívají k regionálním operacím.
Katar hostí vysunuté velitelství U.S. Central Command. Největší počet trvale přidělených amerických vojáků je umístěn v Bahrajnu, kde sídlí také Pátá flotila amerického námořnictva.
Na začátku dubna 2025 Pentagon oznámil rozšíření námořních sil v oblasti. Letadlová loď USS Harry S. Truman zůstává v regionu o měsíc déle, zatímco USS Carl Vinson se připravuje na přesun do oblasti odpovědnosti CENTCOM po dokončení cvičení v Indo-Pacifiku.
„Carl Vinson se připojí k Harry S. Truman na Blízkém východě, aby pokračoval v podpoře regionální stability, odrazoval agresi a chránil volný tok obchodu v oblasti,“ uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell.
Letadlová loď Carl Vinson je vybavena nejmodernějšími letouny F-35C, které zvyšují schopnost zasáhnout cíle na dlouhou vzdálenost s vysokou přesností. Pentagon zároveň potvrdil, že do oblasti byly vyslány i další letecké jednotky včetně stíhačů F-35 a bombardérů B-2 Spirit.
Pondělí, 31. března 2025, 16:30
Zpráva amerického Strategického velení pro rok 2025 znovu přitáhla pozornost k Íránu a jeho jadernému programu. Zrychlený technologický pokrok, výrazné zkrácení doby potřebné k výrobě jaderné zbraně a diplomatická neochota naznačují, že se Blízký...
V březnu 2025 americké síly zahájily letecký úder na území ovládané Húsíi v Jemenu. Útok byl veden z válečných lodí v Rudém moři a využil kombinaci stíhaček F/A-18, bezpilotních prostředků MQ-9 Reaper a střel Tomahawk. Akce byla reakcí na opětovné ostřelování amerických cílů a obchodních tras v regionu.
Ministerstvo obrany rovněž potvrdilo přesun několika strategických bombardérů B-2 na základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Přesný počet nebyl zveřejněn. U.S. Strategic Command se k přesunu vyjádřilo lakonicky: „Neuvádíme informace o konkrétním počtu ani o operacích, kterých se B-2 účastní.“ Tyto letouny jsou schopny nést 30 000 librovou pumu GBU-57 – známou jako „Massive Ordnance Penetrator“ – určenou k ničení hluboce zakopaných cílů, jakými jsou právě jaderná zařízení.
Zatímco Spojené státy dávají opakovaně najevo ochotu jednat o nové dohodě týkající se íránského jaderného programu, Teherán přímá jednání odmítá. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli hrozbě možného vojenského konfliktu.
Podle posledního Congressional Posture Statement amerického Strategického velení Írán výrazně rozšířil své jaderné kapacity – zvýšil zásoby vysoce obohaceného uranu a zprovoznil nové, pokročilé centrifugy (zařízení sloužící k obohacování uranu – oddělují izotopy pomocí vysokorychlostní rotace). Tato technologická modernizace vedla ke zkrácení takzvaného breakout time – tedy času potřebného k získání materiálu pro výrobu jedné jaderné zbraně – na méně než jeden týden. Bezpečnostní složky označují tento vývoj za závažnou hrozbu v oblasti nešíření jaderných zbraní.
Ministr obrany Pete Hegseth prodloužil nasazení letadlové lodi Harry S. Truman právě „na podporu odstrašení a ochrany sil v regionu“, jak uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell.
„Spojené státy a jejich partneři zůstávají odhodláni bezpečnosti regionu ve velení CENTCOM a jsou připraveni reagovat na jakéhokoli státního nebo nestátního aktéra, který se pokusí rozšířit nebo vyhrotit konflikt v regionu,“ uvedl Parnell v oficiálním prohlášení.
Napětí však roste i na druhé straně. Vysoce postavený představitel Íránských revolučních gard Amir Ali Hadžizadeh varoval: „Američané mají kolem deseti vojenských základen v regionu – přinejmenším blízko Íránu – a padesát tisíc vojáků. Je to jako by seděli ve skleněném domě. A když jste ve skleněném domě, neházíte kameny.“
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
