Stoupající napětí kolem íránského jaderného programu: Mezinárodní společenství varuje před rizikem eskalace

Výrazný pokrok v obohacování uranu

Podle Congressional Posture Statement publikovaného americkým Strategickým velením dosáhl Írán výrazného rozšíření svého jaderného potenciálu. Teherán navýšil zásoby vysoce obohaceného uranu a zároveň uvedl do provozu nové, pokročilé centrifugy (zařízení sloužící k obohacování uranu – oddělují izotopy pomocí vysokorychlostní rotace). Tyto technologické kroky zásadně ovlivnily odhadovaný „breakout time“ – tedy čas potřebný k získání dostatečného množství štěpného materiálu pro jednu jadernou zbraň.

Zatímco v minulých letech se tato doba pohybovala mezi 10 až 15 dny, v současnosti ji experti odhadují na méně než jeden týden. Tak prudký pokles považují bezpečnostní složky za významnou hrozbu z hlediska šíření jaderných zbraní.

Odstup od JCPOA a nové objemy vysoce obohaceného uranu

Írán přistoupil k postupné eskalaci svého jaderného programu poté, co Spojené státy v roce 2018 jednostranně odstoupily od tzv. Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), známého jako íránská jaderná dohoda. Od té doby Teherán krok za krokem rozšiřuje své kapacity v oblasti obohacování uranu.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) měl Írán na začátku roku 2025 k dispozici výrazné množství uranu obohaceného na 60 %. Tato úroveň se nachází pod hranicí pro zbraňový uran (která činí 90 %), nicméně množství uranu v této čistotě již stačí k tomu, aby mohl být rychle přeměněn na zbraňový materiál.

Írán odmítá přímý dialog s USA

V souvislosti s rostoucím napětím se prezident Íránu Masoud Pezeshkian vyjádřil proti přímému vyjednávání se Spojenými státy. V neděli, při veřejném zasedání íránské vlády, komentoval snahu USA o obnovení kontaktů v souvislosti s jaderným programem. Reagoval tak na dopis, který zaslal americký prezident Donald Trump přímo íránskému nejvyššímu vůdci. „Nechceme se vyhýbat rozhovorům,“ prohlásil Pezeshkian v přímém televizním přenosu. „Problémy pro nás nastaly kvůli porušování slibů. Musí dokázat, že jsou schopní budovat důvěru.“

Pezeshkian zároveň potvrdil, že odpověď Teheránu byla doručena Spojeným státům prostřednictvím sultanátu Omán. Írán tak úplně nevyloučil možnost nepřímých jednání, nicméně i tato forma komunikace zatím nepřinesla žádný výsledek.

Washington nevylučuje sílu, Teherán varuje před regionální explozí

Americké ministerstvo zahraničí zareagovalo na vyjádření íránského prezidenta oficiálním stanoviskem: „Stanovisko prezidenta Donalda Trumpa je jasné: Spojené státy nemohou dovolit, aby Írán získal jadernou zbraň. Prezident vyjádřil ochotu jednat o dohodě. Pokud íránský režim dohodu odmítne, prezident má jasno – zvolí jiné možnosti, které budou pro Írán velmi špatné.“

Prezident USA se k situaci vyjádřil i v rozhovoru pro NBC News, který byl odvysílán v neděli. „Pokud nepřistoupí na dohodu, bude následovat bombardování, jaké dosud nezažili,“ uvedl Trump. „Napsal jsem jim dopis, ve kterém říkám: Doufám, že se rozhodnete vyjednávat, protože pokud budeme muset zasáhnout vojensky, bude to strašné.“

Tyto výroky však nezůstaly bez odezvy z Teheránu. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Qalibaf na ně reagoval v pátek ostrým varováním: „Američané sami vědí, jak jsou zranitelní. Pokud naruší svrchovanost Íránu, bude to jako jiskra v sudu střelného prachu – celý region vzplane. V takovém případě nebudou v bezpečí ani jejich základny, ani jejich spojenci.“

Napětí roste, výsledek zůstává nejistý

Současný stav tak vykresluje napjatý geopolitický obraz. Írán posiluje své jaderné schopnosti, zatímco diplomatické kanály skomírají. Přímá jednání byla odmítnuta, nepřímé stojí na mrtvém bodě a rétorika obou stran se přiostřuje. Mezinárodní společenství nadále monitoruje vývoj, který může ovlivnit nejen stabilitu regionu Blízkého východu, ale i globální bezpečnostní rovnováhu.