Po měsících nejistoty dosáhly rakouské centristické strany dohody o vytvoření vlády, čímž zabránily krajně pravicové FPÖ získat klíčové posty ve státní exekutivě. Nový kabinet sestaví Rakouská lidová strana (ÖVP), Sociální demokraté (SPÖ) a liberální NEOS. O této zásadní politické změně informovaly agentury Reuters a AP. Dohodu strany zveřejnily 27. února 2025, čímž završily nejdelší povolební vyjednávání v moderní historii Rakouska.
Po parlamentních volbách v září 2024, ve kterých FPÖ získala nejvyšší počet hlasů (28,8 %), se Rakousko ocitlo v politickém patu. Přestože krajně pravicová strana dostala příležitost sestavit vládu, její koaliční jednání zkrachovala.
Centristické strany již v lednu vedly první kolo vyjednávání, avšak jejich rozhovory se tehdy rozpadly. Poté, co FPÖ selhala ve snaze vytvořit pravicovou vládu, se vrátily k jednacímu stolu a nakonec 27. února 2025 oznámily, že se dohodly na společném kabinetu. Celý proces trval 129 dní, což je nejdelší období povolebních vyjednávání od druhé světové války.
Vznikající koalice je z historického pohledu výjimečná. Zatímco ÖVP a SPÖ spolu již v minulosti vládly, tentokrát pro zajištění parlamentní většiny musely přizvat liberální NEOS. Takto široké mocenské uspořádání nemá v Rakousku obdoby od konce 40. let.
Pokud jednotlivé strany dohodu formálně potvrdí, funkci kancléře převezme předseda ÖVP Christian Stocker.
Nová vláda vyvolala silnou kritiku ze strany FPÖ. Předseda Herbert Kickl označil její vznik za "koalici poražených", která podle něj ignoruje vůli voličů. Zároveň tvrdí, že nová vláda je pouze dočasným řešením a že FPÖ by v případných předčasných volbách získala ještě větší podporu.
Koalice tří ideologicky odlišných subjektů přináší hned několik strukturálních výzev. Klíčovým faktorem ovlivňujícím její stabilitu bude koaliční koheze – tedy schopnost stran vyjednávat kompromisy bez vnitřních otřesů. V minulosti podobně široké vlády v Rakousku často narážely na programové rozdíly a spory o klíčové reformy.
Důležitým aspektem bude fiskální politika, kde se očekávají třecí plochy mezi konzervativní ÖVP, která tradičně prosazuje rozpočtovou disciplínu, a sociálnědemokratickou SPÖ, která je nakloněna vyšším veřejným výdajům. Přítomnost NEOS, která se profiluje jako liberálně tržní síla, do debaty vnese další proměnnou, zejména pokud jde o reformu daňového systému a přístup k evropským strukturálním fondům.
Dalším slabým článkem vlády může být politická zkušenost NEOS. Strana sice dlouhodobě kritizovala tradiční velké koalice, nyní však vstupuje do exekutivy poprvé. Otázkou je, jak se jí podaří prosazovat svou agendu v rámci dvou silnějších partnerů, aniž by ztratila svou voličskou identitu.
Pokud koalice nedokáže efektivně řídit tyto vnitřní dynamiky, může se stát krátkodobým projektem, který nevydrží celé funkční období. V takovém případě by se Rakousko mohlo v příštích měsících ocitnout ve scénáři předčasných voleb, ve kterých by podle současných průzkumů FPÖ dále posílila. To by znamenalo zásadní geopolitickou změnu nejen pro Rakousko, ale i pro širší evropský politický kontext.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.