Ve čtvrtek 21. listopadu 2024 se v rezidenci velvyslance Spojených států amerických v České republice konal již třetí ročník Prague Digital Council. Hlavní téma panelové diskuze, moderované Tomášem Prouzou, viceprezidentem Hospodářské komory, se zaměřilo na vliv digitální politiky na transatlantické vztahy mezi EU a USA. Panelisté hovořili o konkurenceschopnosti, regulacích a geopolitických změnách, které přinese druhá vláda Donalda Trumpa a nová Evropská komise. Z diskuze vyplynulo, že přestože transatlantické vztahy čeká těžká zkouška, dlouholetá historie jim dodává silné základy a je třeba je rozvíjet nehledě na to, kdo sedí v Bílém domě.
Úvodní řeč pronesl Velvyslanec Spojených států v ČR, Bijan Sabet: „Je mnohem důležitější než kdy jindy posilovat národní spolupráci. Silné transatlantické partnerství je esenciální.” Poté si vzal slovo moderátor Tomáš Prouza a představil report Hospodářské komory Prosperující a odolná Evropa: Klíčová doporučení pro EU na období 2024-2029, který se zabývá klíčovými aspekty, jako je například regulace, digitalizace nebo konkurenceschopnost.
„Víme, jak regulace složitě vznikají. Chceme etablovat funkční regulační dialog mezi státem a byznysem", uvedl Prouza. „Jedna z věcí, která by měla fungovat je jednoduchý test konkurenceschopnosti. Když se něco připravuje, měli bychom umět odpovědět na jednoduchou otázku, pomůže to evropským firmám, aby byly inovativnější?” Podle Prouzy by prostředí mělo být také předvídatelné, stabilní a měli bychom být schopni umět regulace vysvětlit.
Politický expert Tomáš Klvaňa po úvodu shrnul současné dění v Americe. „Evropa má zkušenosti s první Trumpovou administrativou, ale nyní všichni nervózně sledují, co se děje, protože tušíme, že to druhé období bude trošku jiné. Ale na druhou stranu Trump už není ničím nový,” řekl Klvaňa. „Transatlantické vztahy nebyly téma kampaně, mluvilo se hlavně o inflaci, tedy ekonomických tématech a společenských tématech, které by se daly shrnout jako kulturní války,” dodal.
Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy upozornila na geopolitické změny. „Skončilo poválečné uspořádání světa, ve kterém byly Spojené státy lídrem koalice, která garantovala bezpečnost evropského kontinentu, Spojené státy a jejich evropští spojenci byly podporovateli volného obchodu založeného na multilateralním obchodním systému. Svou volbou však američtí občané dali najevo, že je tento koncept již nezajímá.” Zároveň apelovala na nutnost silné pozice Evropy v transatlantických vztazích: „Jednota je otázkou přežití. Musíme vysvětlit americké straně, proč nás potřebují, a přitom hledat společná témata.“
Alžběta Rücklová z Ministerstva průmyslu a obchodu doplnila, že i přes avizovaný protekcionistický přístup Trumpovy administrativy neočekáváme přerušení desítek let spolupráce mezi Evropou a USA, která zahrnuje celou řadu oblastí, včetně obchodu. „V reakci na případná cla se Evropa musí prezentovat jako silný partner. Jednotlivé členské státy se jistě zamýšlejí nad vlastními prioritami, ale jednotná strategie na evropské úrovni bude klíčová,“ řekla. „Jednota je zásadní. Trump je transakční politik a byznysmen, a proto je pro nás klíčové vědět, s čím do této transakce přicházíme. Musíme mít jasno v tom, co chceme a co můžeme nabídnout na oplátku,” dodal Klvaňa.
Ondřej Kovařík, europoslanec, však varoval před pasivitou: „Měli bychom být připraveni s jasným vyjednávacím balíčkem, spíše než čekat na kroky Trumpovy administrativy.“ Podle něj by Evropa měla aktivně předjímat možné změny v transatlantických vztazích a zaměřit se nejen na obchod, ale na širší agendu zahrnující technologie a energetiku.
Diskuze se zaměřila na zásadní otázku investic v Evropě, které panelisté označili za klíčový faktor její konkurenceschopnosti. Kovařík upozornil, že americké investiční fondy mají o Evropu zájem, ale odrazuje je složitá regulační zátěž. „Naše investiční potřeby nejsme schopni naplnit z vlastního kapitálu. Musíme vytvořit prostředí, které bude přívětivější pro zahraniční kapitál,“ uvedl. Podle něj je nutné nejen snížit počet regulací, ale zaměřit se i na jejich efektivní fungování, aby byly přínosné pro investory.
Daniel Braun, šéf kabinetu eurokomisařky Věry Jourové, poukázal na společné cíle Evropy a Ameriky. „Debata s Američany o regulaci byla vždy velice dobrá. I Trumpova administrativa bude čelit výzvám na pomezí geopolitiky a technologií v kontextu, kdy stále více silních aktérů zpochybňuje status quo. Ta debata mezi Evropou a USA bude jiná, ale jsou tam společné výzvy pro obě strany.”
Kateřina Štechová, Public Policy Manager společnosti Amazon, upozornila, že pro investory je klíčové mít možnost investovat za rovných podmínek. „Pokud nebudeme mít možnost podnikat a investovat za rovných podmínek, může postupně klesat motivace zvyšovat konkurenceschopnost Evropy, kterou svou přidanou hodnotou pomáháme posilovat. Je důležité si uvědomit, že naše potřeba fungovat na evropském trhu za stejných podmínek jako ostatní bude přetrvávat bez ohledu na to, kdo bude aktuálně v Bílém domě.” Na což navázal Tomáš Prouza „Z diskuze jednoznačně plyne, že i když probíhají změny ve vedení jak v Evropské komisi a v Evropském parlamentu, tak i na straně administrativy Spojených Států, jedno je jasné - musí být zachována kontinuita transatlantických vztahů, jednotného trhu a regulatorního prostředí pro podniky.”
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
