Úterý 30. 6. 2026 | Svátek má Šárka
V Senátu se znovu naplno rozhořela debata o tom, jaká bude budoucnost hotovosti v digitální éře. Skupina senátorů pod vedením Jany Mračkové Vildumetzové a Jany Zwyrtek Hamplové totiž předložila návrh ústavního zákona, který má za cíl přímo zakotvit právo na hotovostní platby do Listiny základních práv a svobod. Hlavním cílem nového článku (26a) je vytvořit silnou legislativní pojistku, která zaručí, že možnost platit mincemi a bankovkami zůstane trvalou a nezpochybnitelnou součástí tuzemské ekonomiky.
Tato iniciativa je v pořadí již čtvrtým, ale zároveň legislativně nejvíce přímočarým pokusem o ústavní ochranu hotovosti. Důvody neúspěchu předchozích návrhů z let 2022 a 2023 spočívaly v nedostatečné podpoře napříč politickým spektrem nebo v příliš širokých ambicích – tehdy se do hry snažilo dostat i právo na život offline či ochranu spotřebitele. Aktuální verze z dílny senátorského klubu ANO se z minulých nezdarů poučila a záměrně opustila plány senátorky Daniely Kovářové z března letošního roku, jež chtěla souběžně ústavně chránit i českou korunu a právo na život offline (o dřívějších návrzích jsme již informovali zde). Nynější verze sází na jednodušší taktiku a jde rovnou k věci.
Předkladatelé argumentují především pěti klíčovými faktory. V první řadě chtějí chránit finanční soukromí občanů před digitální stopou. Zároveň se snaží zajistit platební dostupnost pro zranitelné skupiny, jako jsou senioři či lidé bez bankovních účtů. Dále poukazují na kybernetickou bezpečnost, podporu finanční gramotnosti a v neposlední řadě na vyjádření důvěry v měnovou suverenitu státu. Fyzické peníze totiž podle autorů návrhu představují jedinou funkční alternativu pro případ rozsáhlých technologických výpadků, kolapsů telekomunikačních sítí nebo cílených útoků na bankovní infrastrukturu – zkrátka když digitální svět selže, hotovost funguje dál.
Z toho plynou zásadní právní změny, které však neznamenají, že by toto právo bylo absolutní. Návrh výslovně počítá s tím, že podrobnosti a mantinely budou i nadále korigovány běžnými zákony, a to v obecném zájmu a s ohledem na praktickou proveditelnost. Samotní předkladatelé uvádějí jasné příklady, kdy by s ohledem na spravedlnost pro druhou stranu nebylo nutné hotovost vůbec přijímat. Jde například o bezpečnostní rizika u samoobslužných automatů, e-shopů a nočních provozů čerpacích stanic. Odmítnutí by podle nich bylo přijatelné i v případě, že obchodník nemá drobné na vrácení, při podezření na padělky nebo v hygienicky specifických zařízeních zdravotnictví.
Pondělí, 29. června 2026, 19:30
Závislost na displejích a klesající pozornost dětí donutila politiky jednat. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO) proto prostřednictvím poslaneckého návrhu reagují na rostoucí obavy z negativních dopadů digitálních...
V současné chvíli již povinnost přijmout tuzemské bankovky nebo mince existuje v rámci zákona o oběhu bankovek a mincí (č. 136/2011 Sb.). Jeho § 5 zároveň stanovuje případy, kdy mohou obchodníci platbu odmítnout – například při snaze zaplatit více než 50 mincemi najednou nebo neplatnými, padělanými a poškozenými penězi. Odmítnutí hotovosti však dosud nepodléhá žádným sankcím pro běžné obchodníky. I proto současná pravidla fungují spíše jako doporučení na papíře než jako zavedená a reálně vymáhaná praxe.
Jelikož se jedná o zásah do ústavního pořádku, schválení návrhu vyžaduje nalezení širokého politického konsenzu. V obou komorách Parlamentu musí text získat ústavní většinu – konkrétně jde o třípětinovou většinu všech poslanců a třípětinovou většinu přítomných senátorů. Pokud tento náročný legislativní proces proběhne úspěšně, nová ústavní pravidla pro ochranu hotovosti vstoupí v platnost 1. ledna 2027. Zda má návrh šanci projít, se začne ukazovat už brzy – projednávat by se mohl již na červencovém plénu Senátu.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
