Rusko shodilo přes 8 300 klouzavých bomb, tvrdí Kyjev

Ruská armáda během července 2026 zesílila používání leteckých pum vybavených klouzavými a naváděcími moduly. Podle údajů Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny jich za měsíc nasadila více než 8 300, což má být nejvyšší dosud zaznamenaný počet.

Údaje zveřejněné ukrajinským ministerstvem obrany pocházejí od jedné z válčících stran a nelze je nezávisle ověřit.

Počet klouzavých bomb překonal červnovou bilanci

V červnu ruské letectvo podle ukrajinských statistik shodilo 8 266 klouzavých bomb. Červencová hodnota byla ještě vyšší, přestože rozdíl mezi oběma měsíci nebyl výrazný. Ukrajinský generální štáb ji označil za nový měsíční rekord.

Klouzavá bomba je letecká munice vybavená křídly nebo řídicími plochami a naváděcím systémem. Po odhození nepadá pouze po běžné balistické dráze, ale řízeně klouže směrem k cíli. Letoun ji proto může vypustit ze vzdálenosti desítek kilometrů a následně se od prostoru působení protivzdušné obrany vzdálit.

Dosah závisí mimo jiné na konstrukci munice, výšce a rychlosti letounu v okamžiku odhození. Výhodou těchto zbraní je možnost zasáhnout cíl, aniž by se nosič musel pohybovat přímo nad ním nebo v bezprostřední blízkosti fronty.

Na frontě bylo téměř osm tisíc střetů

Vysoká zůstala také intenzita pozemních bojů. Ukrajinský generální štáb za červenec evidoval 7 922 bojových střetů, což odpovídá průměru přibližně 256 střetů denně. V červnu jich zaznamenal 7 316.

Ruské síly měly během měsíce podniknout téměř 97 tisíc útoků. Více než 1 300 z nich zahrnovalo použití salvových raketometů, tedy systémů schopných v krátkém čase vypálit větší počet neřízených nebo naváděných raket.

Zveřejněná bilance neuvádí rozdělení střetů a úderů podle jednotlivých směrů fronty ani jejich výsledky.

Starší pumy dostávají křídla a navádění

Ruský arzenál klouzavých bomb podle analýzy JAPCC tvoří především přestavbové sady UMPK a novější munice UMPB. JAPCC (Joint Air Power Competence Centre, odborné centrum pro společné vzdušné a kosmické síly podporované 14 členskými státy NATO) sdružuje specialisty z pozemních, námořních a vzdušných složek ozbrojených sil.

UMPK je relativně levná sada přídavných křídel, řídicích prvků a navádění, kterou lze upevnit na starší neřízené pumy sovětské konstrukce. Rusko tímto způsobem upravuje například munici FAB-500 a FAB-1500 ze svých rozsáhlých zásob. Cena samotné přestavbové sady se podle JAPCC odhaduje přibližně na 20 tisíc dolarů (asi 419 tisíc korun).

První varianty UMPK měly poměrně jednoduchou konstrukci a využívaly také elektronické součástky civilního původu. To podle analýzy snižovalo jejich technickou vyspělost a vytvářelo závislost na dodavatelských řetězcích.

Pumy vybavené UMPK mají obvykle dosah přibližně 60 až 70 kilometrů. Ruské stroje je podle JAPCC často odhazují ve vzdálenosti 35 až 50 kilometrů od frontové linie, přičemž při vypuštění z větší výšky může být dolet delší. Jako hlavní nosič slouží stíhací bombardéry Su-34, klouzavou munici však mohou používat také letouny Su-30SM a Su-35.

Novější UMPB může doletět až 90 kilometrů

Vedle přestavěných starších pum Rusko vyrábí také UMPB D-30SN, tedy munici od počátku navrženou jako klouzavá bomba. V jednom aerodynamickém tělese spojuje bojovou hlavici, křídla a naváděcí systém.

Zbraň byla podle JAPCC poprvé pozorována na jaře 2024. Její bojová část má pravděpodobně vycházet z pumy FAB-250 a odhadovaný dolet může dosahovat až 90 kilometrů. Novější konstrukce může mít také vyšší odolnost proti prostředkům elektronického boje, které se snaží rušit satelitní navigaci a další části naváděcího systému.

Přesnost klouzavých bomb však závisí na dostupnosti satelitního signálu. Rušení navigace může vést k odchylkám od zamýšleného cíle. Jejich vysoký počet zároveň představuje problém pro protivzdušnou obranu, protože použití drahých protiletadlových střel proti relativně levné munici není dlouhodobě udržitelné.