Ukrajinská rozvědka: Severní Korea posílá do Ruska víc než vojáky

Autoři | Foto Wikimedia Commons, Staff Sgt. Bryanna Poulin

Podle oficiálního vyjádření ukrajinské vojenské rozvědky, které přinesl deník The Japan Times a převzala zahraniční média, se Severní Korea chystá vyslat do Ruska nejen ženijní jednotky, ale také obrněnou techniku s posádkami. Oznámení přichází v době, kdy Pchjongjang potvrdil nasazení 6 000 vojáků v Kurské oblasti. Podle Kyryla Budanova má spolupráce Moskvy a Pchjongjangu zásadní důsledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro širší geopolitickou rovnováhu.

Nasazení severokorejských jednotek

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky, generálporučík Kyrylo Budanov, uvedl, že Severní Korea připravuje vyslání ženijních jednotek i bojové techniky do Ruska. „Někteří z nich se mohou skutečně podílet na odminování a budování opevnění, ale budou to dělat všichni?“ řekl s tím, že plány zahrnují nasazení 50 až 100 kusů techniky, včetně tanků M2010 (Cheonma-D) a obrněných transportérů BTR-80.

Podle oficiálních údajů Pchjongjang již potvrdil přítomnost 6 000 vojáků v Kurské oblasti, kteří mají zajišťovat odminování a obnovu infrastruktury.

Vysoké ztráty a nedostatek zkušeností

Budanov připomněl, že v minulém roce bylo na frontu vysláno přibližně 12 000 severokorejských vojáků, z nichž až 5 000 bylo zabito nebo zraněno. KLDR přiznala ztráty až letos v dubnu a současně prohlásila, že se jejich účast v bojích uzavřela.

Hlavním důvodem vysokých ztrát byla podle Budanova „nepřipravenost na válku 21. století“. Dodal, že výcvik v Severní Koreji se ukázal jako nevhodný pro moderní útočné operace. Zmínil také špatnou koordinaci s ruskými jednotkami a jazykovou bariéru, která vedla k incidentům takzvané „přátelské palby“.

Dodávky zbraní a munice

Podle ukrajinské vojenské rozvědky Severní Korea zajišťuje až 40 % potřeb ruské armády v oblasti dělostřelecké munice ráže 122 mm a 152 mm, která se v Pchjongjangu vyrábí „nepřetržitě“. Do Ruska rovněž míří stovky kusů dělostřeleckých systémů, raketometů a balistických střel.

Některé zbraně byly zpočátku málo účinné, ale ruská armáda je postupně upravila. „Jedním z příkladů je raketa KN-23 s doletem 690 kilometrů, která je nyní fakticky odzkoušená v boji,“ uvedl Budanov. Dodal, že dlouhodosahové systémy, jako samohybné houfnice M1989 ráže 170 mm, představují pro ukrajinské síly reálný problém.

Finanční a geopolitické souvislosti

Budanov zdůraznil, že Severní Korea se stala klíčovým vojenským spojencem Ruska. „Kreml platí za veškerou vojenskou techniku i vojáky. Jde o desítky miliard dolarů, což je pro ekonomiku Severní Koreje, jednu z nejizolovanějších na světě, velmi vážná suma,“ uvedl.

Podle něj spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu. Vojenské spojenectví, které zahrnuje i dohodu o vzájemné obraně, „může oslabit vliv Pekingu“ na severokorejský režim. „Riziko impulzivních a výhružných kroků ze strany KLDR je proto nutné brát vážně,“ varoval šéf ukrajinské rozvědky.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Severní Korea, Rusko, Pchjongjang, Kyrylo Olexijovyč Budanov, vojenské zpravodajství, technika, Ozbrojené síly Ruské federace, Moskva, Ukrajina, Kurská oblast

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.