Pátek 17. 7. 2026 | Svátek má Martina
Evropská komise představila pět rozsáhlých projektů zaměřených na společný rozvoj obranných technologií. Zahrnují drony, ochranu mořského dna, vesmírné systémy, protivzdušnou obranu a zabezpečení východního křídla EU. Česká republika figuruje mezi účastníky čtyř iniciativ.
Evropská komise předložila návrh na vytvoření pěti evropských obranných projektů společného zájmu, označovaných zkratkou EDPCI. Mají vytvořit rámec pro vojenské programy, jejichž rozsah, náklady nebo technická složitost přesahují možnosti jednotlivých států.
Česká republika se podle přílohy návrhu počítá mezi účastníky projektů zaměřených na drony, vesmírné technologie, integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu a zabezpečení východního křídla. Neobjevuje se pouze v projektu námořní obrany a ochrany mořského dna.
Do každého projektu se má v průměru zapojit 18 členských států. Ukrajina se účastní čtyř z pěti iniciativ a některé projekty počítají také s Norskem.
Největší počet zemí sdružuje projekt DECODER, který se soustředí na vývoj, výrobu a společné pořizování dronů i systémů určených k jejich odhalování a ničení. Součástí záměru je také vytvoření evropské sítě technologických center, kde by bylo možné nové prostředky testovat a rychleji zavádět do výzbroje. Zapojit se má 26 členských států včetně Česka, dále Norsko a Ukrajina.
Projekt integrované námořní obrany IMSD má propojit sdílení informací, námořní bojové prostředky a systémy pro působení pod hladinou. Počítá mimo jiné s ochranou přístavů, podmořských kabelů, potrubí a dalších částí kritické infrastruktury. Vedle lodí a průzkumných technologií má zahrnovat také bezpilotní a podvodní systémy.
Vesmírná iniciativa SPACE se zaměří na včasné varování, satelitní komunikaci, průzkum, navigaci a sledování dění na oběžné dráze. Návrh počítá také s prověřením možnosti vybudovat víceúčelovou družicovou konstelaci, kterou by státy využívaly pro několik vojenských úkolů současně.
Projekt EU-FIAMD má propojit národní systémy protivzdušné a protiraketové obrany, včetně radarů, prostředků včasného varování, zbraňových systémů a velitelských pracovišť. Cílem není nahradit jednotlivá národní řešení jedním systémem, ale umožnit jejich společné nasazení prostřednictvím sdílené architektury a kompatibilních postupů. Projekt má odpovídat také požadavkům na interoperabilitu v rámci NATO.
Iniciativa Eastern Flank Watch se soustředí na východní hranici Unie. Její první fáze má zahrnovat pozemní bojové schopnosti, obranu proti dronům, systémy velení a průzkumu, vojenskou mobilitu, opatření omezující pohyb protivníka a protivzdušnou i protiraketovou obranu. Projekt počítá se společnými nákupy vybavení, budováním infrastruktury a rozšiřováním výrobních kapacit.
Evropský program obranného průmyslu EDIP disponuje rozpočtem 1,5 miliardy eur (přibližně 36,4 miliardy Kč). Komise z něj vyčlenila 325 milionů eur (asi 7,9 miliardy Kč) na založení a první nasazení projektů EDPCI. Tyto prostředky nemají pokrýt veškeré budoucí investice, ale především umožnit zahájení společných aktivit.
Komise se má do všech pěti projektů sama zapojit, poskytovat finanční podporu a pomáhat státům s koordinací. Současně bude sledovat plnění dohodnutých etap a termínů. Projekty mají dlouhodobě posílit evropské výrobní kapacity, omezit závislost na dodavatelích mimo Evropu a podpořit společné pořizování vojenského vybavení.
Eurokomisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius spojil iniciativy s plánovanými evropskými obrannými štíty. „Navrhované projekty EDPCI přímo přispějí k rozvoji evropského vzdušného, námořního a vesmírného štítu, posílení schopností v oblasti dronů a protidronových systémů a k zabezpečení východního křídla,“ uvedl. Celkovou finanční ambici projektů do roku 2036 vyčíslil přibližně na 190 miliard eur (asi 4,61 bilionu Kč).
Návrhem se nyní bude zabývat Rada Evropské unie. Ta má rozhodnout o konečném seznamu projektů, jejich cílech, zapojených zemích a předpokládaném rozsahu investic. Dokud Rada návrh nepřijme, projekty nemají formální status EDPCI.
Po schválení získají možnost ucházet se zvláštním postupem o financování z programu EDIP. První unijní prostředky mají pomoci s počátečním zaváděním projektů, zatímco další podpora by v budoucnu mohla přicházet také z připravovaného Evropského fondu konkurenceschopnosti.
Výkonná místopředsedkyně Komise Henna Virkkunen zdůraznila význam společného postupu evropských zemí. „Musíme postupovat rychleji, více vyrábět společně a investovat do své bezpečnosti – a přesně to děláme. Zároveň podporujeme Ukrajinu,“ řekla. Projekty podle ní mají posílit evropskou průmyslovou základnu a schopnost převést politické závazky do konkrétních kroků.
Nařízení o programu EDIP bylo přijato 16. prosince 2025. Jeho cílem je modernizovat evropský obranný průmysl, zvýšit dostupnost pokročilých technologií, rozšířit výrobní kapacity a podpořit společné nákupy vojenského materiálu. Zaměřuje se rovněž na stabilnější dodavatelské řetězce a plynulejší zásobování ozbrojených sil členských států.
Právní úprava současně zavedla možnost vytvářet projekty EDPCI jako dlouhodobé průmyslové iniciativy, které mají být přínosné pro širší část Evropské unie. Účast je otevřena rovněž Norsku a Ukrajině.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
