Zahraniční média informují o snímku, který má zachycovat stíhací letoun MiG-29 srbského letectva vyzbrojený čínskými střelami CM-400AKG. Pokud se konfigurace potvrdí, mohlo by to výrazně rozšířit schopnosti srbského letectva při útocích na vzdálené cíle. Informace vycházejí z analýz několika specializovaných portálů a podle některých expertů by mohly naznačovat širší změnu ve výzbroji srbských vzdušných sil.
Na internetu se objevila fotografie, která má zachycovat stíhací letoun MiG-29 srbského letectva vybavený dvojicí čínských střel vzduch-země CM-400AKG. Na snímku je podle dostupných informací vidět letoun nesoucí dvě střely na na vnitřních křídelních závěsnících.
Pokud by se autentičnost konfigurace potvrdila, mohlo by jít o výrazné rozšíření schopností srbského letectva zasahovat cíle na velkou vzdálenost, což by mohlo ovlivnit rovnováhu vzdušných sil v balkánském regionu.
As we reported yesterday, Serbian Air Force showcased, for the first time, that they are in possession of Chinese made CM-400 supersonic air-ground missiles, with a reported range of up to 400 km.
— Peter Voinovich (@PeterVoinovich) March 10, 2026
This makes Serbia the second foreign customer, after Pakistan.
Pair of missiles… pic.twitter.com/Yo2Utzf8DV
Podle portálu Force Index snímky naznačují, že Srbsko by se mohlo stát druhým zahraničním provozovatelem střel CM-400AKG. Integrace těchto zbraní by podle analýzy znamenala zásadní posun ve schopnostech srbských MiGů-29, jejichž úderné kapacity byly dosud omezené.
Srbsko zdědilo část svých letounů MiG-29 po bývalém jugoslávském letectvu. Další stroje získalo v následujících desetiletích prostřednictvím vojenské pomoci z Ruska a Běloruska v letech 2000 a 2010.
Analýza zároveň upozorňuje, že radary srbských MiGů-29 jsou technologicky o několik generací starší než moderní systémy. To omezuje jejich schopnosti ve vzdušném boji. Integrace střel CM-400AKG by však podle expertů mohla tyto nedostatky částečně kompenzovat, protože střely mohou využívat navádění na základě údajů poskytovaných externími senzory, nikoli pouze radarem samotného letounu.
Střela CM-400 byla představena v roce 2012 a vyrábí ji čínská společnost China Aerospace Science and Industry Corporation (CASIC). Podle portálu TWZ byla zbraň pravděpodobně vyvinuta především pro export a dosud není známo, že by byla zařazena do výzbroje čínské armády.
Střela je dlouhá přibližně 5,2 metru, má průměr kolem 40 centimetrů a její hmotnost dosahuje zhruba 900 kilogramů. Může nést dvě varianty bojové hlavice: vysoce explozivní nálož o hmotnosti přibližně 150 kilogramů nebo průbojnou hlavici o hmotnosti kolem 200 kilogramů. Podle výrobce může střela v závěrečné fázi letu dosáhnout rychlosti až Mach 4,5.
Podle analýzy portálu Army Recognition je samotná přítomnost střely pod křídlem letounu pouze jedním z indikátorů procesu integrace zbraně. Viditelné zavěšení střely ještě automaticky neznamená, že systém dosáhl plné operační způsobilosti. Může však naznačovat, že některé technické kroky, například kompatibilita závěsníků, integrace do systému řízení výzbroje nebo bezpečnostní testy při nesení zbraně, již pokročily.
Pokud by Srbsko skutečně střely CM-400AKG na své MiGy-29SM integrovalo, znamenalo by to podle portálu rozšíření role těchto letounů. Ty byly dosud primárně určeny pro úkoly vzdušné nadvlády a rychlé reakce protivzdušné obrany. Nově by však mohly plnit i úkoly úderů na vzdálené cíle.
Portál zároveň upozorňuje, že v médiích se kolem střely CM-400AKG objevují různé nepřesné popisy. Často je označována jako hypersonická nebo dokonce balistická zbraň, což podle odborných rozborů není zcela výstižné. Přesnější je ji chápat jako velmi rychlou údernou střelu odpalovanou z letounu, která po vypuštění ve velké výšce přechází do strmého závěrečného útoku na cíl. Takový letový profil může vytvářet vlastnosti připomínající semibalistickou nebo kvazibalistickou trajektorii.
Dostupné technické materiály z čínských zdrojů podle analýz naznačují, že rychlost a způsob letu této střely se výrazně liší od běžných střel s plochou dráhou letu odpalovaných z letounů. Současně ale upozorňují, že veřejně uváděné parametry a výkonnostní údaje je nutné brát s určitou rezervou, protože jejich přesnost nelze nezávisle plně ověřit.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?