Úterý 23. 12. 2025 | Svátek má Vlasta
S případným zavedením administrativních odvodů do armády by souhlasila více než polovina české veřejnosti. Podle průzkumu agentury NMS pro Český rozhlas podporuje tento krok 53 % respondentů, zatímco zhruba třetina dotázaných je proti.
Administrativní odvody by neznamenaly návrat povinné vojenské služby. Jejich cílem by bylo poskytnout armádě přehled o tom, s jakými lidmi a na jaké pozice by bylo možné počítat v případě mobilizace. Celý proces by probíhal formou online dotazníku.
Zavedení administrativních odvodů chce vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) navrhnout náčelník generálního štábu Karel Řehka. Tento záměr podporuje také prezident Petr Pavel. Podpora administrativních odvodů se podle průzkumu však objevuje napříč politickým spektrem. O něco vyšší je mezi voliči koalic Spolu, Pirátů a hnutí STAN, kde se pohybuje kolem 70 %. U podporovatelů vládních stran dosahuje zhruba poloviny a méně.
Největší podporu mají administrativní odvody mezi muži staršími 60 let, kde se pro ně vyslovilo 69 % dotázaných. Podle analytičky NMS Terezy Friedrichové může hrát roli osobní zkušenost této generace s povinnou vojenskou službou i skutečnost, že by se opatření této věkové skupiny přímo netýkalo.
U žen naopak podpora s rostoucím věkem klesá. Administrativní odvody by se vztahovaly na občany České republiky ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje branná povinnost.
Z výsledků dále vyplývá, že většina lidí by se do registru nepřihlásila dobrovolně. Pokud by zápis nebyl povinný, osm z deseti Čechů by jej nevyužilo, zatímco 15 % respondentů by se zapsalo z vlastní iniciativy. I takový výsledek může však v absolutních číslech symbolizovat vysoké množství jednotlivců. Ministerstvo obrany v současnosti eviduje v aktivních zálohách více než 4500 vojáků a přes 500 vojákyň.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
kolik pan autor dostal za tuto agitku také doufám že on a celá redakce jsou již v maskáčích a plazí se bahnem za lepší zítřky bruselských politiků
