Tajné dohody: jak chtělo Rusko vycvičit čínské výsadkáře

Obsah uniklých dokumentů

Analýza RUSI vychází ze stovek stran smluvních dokumentů a příloh, podle nichž se Moskva v zásadě zavázala vybavit a vycvičit výsadkový prapor čínské armády. Navrhovaný balíček kombinoval lehká obrněná vozidla určená pro nasazení z transportních letadel, bezpilotní průzkumné a útočné prostředky, přesné padákové systémy pro cílené shozy zásilek a týmy instruktorů, jež měly předat postupy hromadných vícepaletových výsadků. Celá koncepce směřovala k vytvoření samostatného kombinovaného výsadkového uskupení, schopného vyskočit z IL-76, za krátký čas zformovat bojeschopné uskupení i pod nepřátelskou palbou a okamžitě zajistit předmostí pro navazující jednotky.

Připravené dodávky

Podle dohod se Rusko zavázalo poskytnout:

• 37 BMD-4M (lehké obojživelné výsadkové vozidlo s kanónem ráže 100 mm a automatickým kanónem ráže 30 mm),
• 11 Sprut-SDM1 (lehké obojživelné samohybné protitankové dělo s kanónem 125 mm),
• 11 BTR-MDM „Rakushka“ (obrněné transportéry pro výsadkové jednotky),
• několik velitelských vozidel Rubin a KSHM-E.

Všechny stroje měly být vybaveny čínskými komunikačními a velitelskými systémy, jejichž kompatibilitu s ruskou elektronikou musela Moskva ověřit. Součástí smluv byl rovněž výcvik čínského praporu ve využívání této techniky.

Specializované vybavení

Dohody počítají i s dodávkou speciálních padákových systémů Dalnoljot (určených pro shoz nákladu do 190 kg z výšky až 9,7 km, s dosahem 30–80 km podle hmotnosti), umožňujících přesné zásobování výsadkových sil v týlu protivníka.

Širší souvislosti

Historicky se Moskva zdráhala exportovat do Číny technologie, které považovala za svou přednost, kvůli obavám z jejich kopírování. Podle RUSI však Kreml vnímá případnou čínskou invazi na Tchaj-wan a následné rozdělení světového hospodářského řádu jako příležitost. Spolupráce v oblasti výsadkových kapacit by měla upevnit pozici Ruska jako dodavatele klíčových surovin a vojensko-průmyslové kapacity pro Peking.

Současné čínské kapacity

RUSI zároveň upozorňuje, že Čína již provozuje vlastní vzduchem přepravitelná obrněná vozidla, která je schopna shazovat z transportních letounů Y-20. Od roku 2025 navíc armáda nasadila řadu nových výsadkových prostředků srovnatelných s těmi ruskými. To naznačuje, že čínská strana disponuje obdobnými schopnostmi i bez ruského transferu, a význam případné spolupráce tak může spočívat spíše v taktickém výcviku a přenosu know-how než ve zcela nové technice.