Česká národní banka (ČNB) čelí kritice ze strany oboru finančního poradenství. Podle České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) prosazuje regulátor nepřiměřeně tvrdá pravidla, která mohou omezit dostupnost poradenství pro běžné domácnosti. Asociace upozorňuje, že zatímco se řeší desítky stížností na poradce, mnohem větší škody vznikají jinde na trhu. ČNB se tomu však brání.
Česká národní banka chce podle asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) uplatnit na investiční zprostředkovatele pravidla, která jsou běžná pro banky nebo obchodníky s cennými papíry. To však podle ČASF neodpovídá realitě trhu. „Finanční poradce není banka. Pokud dohledový orgán bez rozumného zdůvodnění zatíží fungující trh dalšími fixními náklady, dopad na domácnosti bude okamžitý – finanční poradenství se jim vzdálí nebo prodraží,“ říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Finanční poradenství už dnes patří mezi silně regulované obory – poradci musí splňovat odborné zkoušky, dodržovat přísná pravidla a podléhají dohledu ČNB.
Podle ČNB se však o novou regulaci nejedná. „Pravidla odměňování vázaných zástupců vyplývají ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu a z unijní regulace. Nejde o iniciativu ani ‚regulaci' ČNB. Jako orgán dohledu je ČNB povinna platnou právní úpravu uplatňovat a zajistit její účinné prosazování v praxi. Svůj výklad jsme zveřejnili v květnu 2024 a v únoru 2026 jej jasně potvrdil i evropský dohledový orgán ESMA,“ stojí ve vyjádření na webu ČNB.
Za problematický považuje asociace zejména návrh na zavedení povinné fixní složky odměny. Ta podle ní neodpovídá praxi, kdy poradci často pracují napříč více segmenty a investice nejsou jejich jedinou ani pravidelnou činností.
Nový model by podle ČASF zvýšil fixní náklady firem bez ohledu na jejich skutečný výkon. To by mohlo vést k odchodu části poradců z trhu, snížení konkurence a horší dostupnosti služeb zejména v regionech. Výsledkem by byl větší tlak na přímé placení poradenství ze strany klientů.
Podle vyjádření ČNB se však investiční zprostředkovatelé stále častěji zaměřují na méně zkušené klienty. Čistě provizní model tak představuje zásadní riziko, neboť vytváří silný střet zájmů, který prodejce motivuje k upřednostňování vlastního zisku před potřebami investora.
Zásah by podle poradců mohl mít dopad i na oblast dlouhodobého investování. Například u dlouhodobého investičního produktu (DIP) zprostředkovali poradci zhruba polovinu nových smluv v prvním roce jeho fungování. Podle asociace zkušenosti ukazují, že omezení role poradců může mít širší důsledky. Připomíná například zkušenost někdejšího druhého pilíře, kde stát poradce příliš tvrdou regulací vytlačil, čímž došlo k útlumu distribuce a následně poklesu zájmu veřejnosti.
Podle ČNB je však přirovnání nepřesné. „ČNB nezpochybňuje roli finančních poradců při distribuci dlouhodobých investičních produktů, včetně DIP. Je však nezbytné omezit střet zájmů a prodejní tlak, protože špatné poradenství se zde neprojeví okamžitě, ale až po desítkách let. Srovnávání se zrušením někdejšího druhého pilíře je navíc fakticky nepřesné – šlo o politické rozhodnutí, nikoli o důsledek regulace či dohledu ČNB," stojí ve vyjádření.
ČASF zároveň zpochybňuje samotný důvod regulace. Podle dostupných dat připadá na finanční poradce dlouhodobě jen minimum stížností ročně.
„Jestliže centrální banka tvrdě zasahuje obor, ve kterém řešila podle posledních informací 56 stížností za rok, a zároveň nedokáže stejně důsledně reagovat tam, kde klientům vznikají miliardové ztráty, je zcela namístě ptát se, zda jsou jeho priority nastaveny správně. ČNB dnes místo skutečné ochrany spotřebitele dusí fungující sektor finančního poradenství v Česku,“ doplňuje Marek Černoch. Obdobný počet stížností v oblasti retailových investic řešil také finanční arbitr, ve stejném roce 2024 to bylo přesně 50 případů.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?