Neděle 8. 3. 2026 | Svátek má Gabriela
Většina Čechů nemá dostatečnou finanční rezervu a při nenadálém výpadku příjmu by musela během pár týdnů razantně omezit své výdaje. Přesto se část domácností snaží chránit své úspory před znehodnocováním prostřednictvím investic. Drtivou většinu peněz ale dál drží na běžných a spořících účtech. Aktuální průzkum agentury Ipsos pro společnost ČPP Servis ukazuje, že český investor není hnaný touhou po rychlém zisku, ale spíše obavou z inflace a nejistoty, zda se rozhoduje správně.
Finanční stabilita českých domácností zůstává podle únorového průzkumu křehká. Celkem 58 % Čechů uvádí, že by bez jakéhokoliv příjmu museli do tří měsíců výrazně omezit svůj životní standard. Každý druhý z nich by měl problém už během prvního měsíce. Rezervu na více než půl roku má pouze 23 % populace, zatímco 12 % lidí nemá úspory žádné.
„Rezerva na tři až šest měsíců výdajů by měla být finančním standardem každé domácnosti. Dále pak individuálně záleží na tom, jak dlouho bude danému člověku trvat, než si najde nový zdroj příjmů. Pokud rezervu většina populace nemá, nejde jen o individuální problém, ale o signál zranitelnosti celé ekonomiky vůči neočekávaným výkyvům,“ říká Petr Pokorný, ředitel Divize poradenství ve společnosti ČPP Servis. Domácnosti bez dostatečného finančního polštáře rychle omezují spotřebu, což v době krize zesiluje negativní dopady hospodářských výkyvů.
Data zároveň ukazují, že Češi dávají přednost likviditě před výnosem. Největší část úspor drží 39 % lidí na spořicím účtu a dalších 14 % na běžném účtu, jehož výnos dlouhodobě zaostává za inflací. Investice do fondů, ETF, akcií, zlata či kryptoměn jako hlavní nástroj zhodnocení uvádí jen 19 % respondentů. Dalších 10 % spoléhá na penzijní spoření či investiční životní pojištění.
Více než polovina populace tak drží většinu majetku v produktech s nízkým nebo nulovým reálným výnosem. Krátkodobá rezerva je podle odborníků nezbytná, problém však nastává, když se z ní stane dlouhodobá strategie. Inflace pak hodnotu úspor postupně snižuje.
Investiční chování formují spíše pochybnosti než panika. Přibližně třetina respondentů uvedla, že emoce nemají zásadní vliv na jejich rozhodování, zároveň však 27 % přiznává nejistotu, zda se rozhodují správně. Vysokou inflaci označilo za klíčový faktor 25 % dotázaných. Mezi dalšími aspekty byl zmíněn také strach z prudkého poklesu trhů a geopolitická situace.
Zajímavá je i míra aktivity investorů – 9 % kontroluje své portfolio denně a 15 % jednou týdně. Časté sledování sice zvyšuje informovanost, ale zároveň i citlivost na krátkodobé výkyvy. „V případě investičního horizontu delšího než pět let, nedává smysl reagovat na krátkodobé výkyvy. Většině běžných klientů se vyplatí dodržet původní strategii, pokud byla stanovena správně, “ říká Pokorný.
Přestože český investor postupně nabývá na odbornosti a podíl dlouhodobých investic roste, většina úspor zůstává na běžných a spořicích účtech. Pokud mají domácnosti posílit svou finanční odolnost, bude vedle tvorby rezerv zásadní i systematická edukace a promyšlená diverzifikace. Jen tak lze čelit inflaci i nejistotě, která dnes formuje finanční chování Čechů.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
