Spojené státy hledají cesty, jak rychle a ve velkém navýšit výrobu elektřiny. Důvodem je prudce rostoucí spotřeba energie, kterou táhne především rozvoj umělé inteligence a výstavba datových center. Na obzoru je jedno netradičních řešení. Uvažuje se o využití vyřazených jaderných reaktorů z válečných lodí amerického námořnictva. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Texaská společnost HGP Intelligent Energy LLC podala žádost americkému ministerstvu energetiky, ve které navrhuje přesun dvou vyřazených námořních reaktorů do civilního energetického projektu v Oak Ridge ve státě Tennessee. Podle předloženého záměru by reaktory dodávaly do sítě nepřetržitý výkon v rozmezí 450 až 520 megawattů, což by stačilo k zásobování zhruba 360 tisíc domácností.
Projekt je součástí širší iniciativy označované jako Genesis Mission, kterou administrativa prezidenta Donalda Trumpa představuje jako klíčový krok k zajištění energetické dominance USA v době masivního nástupu umělé inteligence. Právě stabilní, nepřerušovaný zdroj elektřiny je pro provoz datových center zásadní.
Výhodou navrhovaného řešení je rychlost. Výstavba nových jaderných elektráren, ať už tradičních velkých bloků nebo menších modulárních reaktorů, zabere roky. Stejně tak nové plynové elektrárny nejsou otázkou krátkého horizontu. Využití již existujících vojenských reaktorů by tak teoreticky mohlo představovat jednu z nejrychlejších cest, jak posílit základní výkon elektrické sítě.
Americké letadlové lodě a ponorky jsou běžně vybaveny dvěma reaktory, nejčastěji typu A4W od společnosti Westinghouse nebo S8G od General Electric. Podle návrhu by úprava a „přezapojení“ dvou takových jednotek vyšla na zhruba jeden až čtyři miliony dolarů za megawatt instalovaného výkonu, což je výrazně méně než výstavba zcela nové jaderné elektrárny.
HGP počítá s tím, že se o výnosech z projektu bude dělit s federální vládou a zároveň vytvoří zvláštní fond určený na budoucí vyřazení zařízení z provozu. Firma zároveň plánuje požádat ministerstvo energetiky o státní garanci úvěru. Celkové soukromé investice do potřebné infrastruktury by se podle návrhu měly pohybovat mezi 1,8 a 2,1 miliardy dolarů.
Pokud projekt získá potřebná povolení, první fáze by mohla být dokončena kolem roku 2029. Přesto zůstává zásadní otázkou regulace a bezpečnosti. Použití vojenských jaderných reaktorů v civilním provozu je totiž v USA bezprecedentní a bude vyžadovat nový přístup ze strany úřadů.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám