Česká národní banka sleduje dopady zdražování ropy a dalších komodit, k němuž došlo v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Podle ředitele sekce měnové Petra Sklenáře vstoupila česká ekonomika do roku 2026 z hlediska inflace v příznivé kondici. Meziroční inflace v lednu činila 1,6 procenta a v únoru 1,4 procenta, tedy zůstala pod dvouprocentním cílem. To podle něj dává ekonomice určitou rezervu i při současném proinflačním tlaku.
Do inflace se letos mohou nově promítnout i ceny pohonných hmot. Zatímco v předchozích dvou letech působily protiinflačně, nyní se podle Sklenáře obrátily do růstu. Jejich dopad na meziroční inflaci by však podle něj neměl být výrazný a má zůstat nanejvýš v řádu nižších desetin procenta.
Výraznější riziko zatím podle ČNB nepředstavuje ani vývoj kurzu koruny. Česká měna vůči euru i americkému dolaru oslabila jen mírně, což Sklenář označil spíše za kosmetickou změnu bez významnějšího proinflačního vlivu.
O dalším nastavení úrokových sazeb bude rozhodovat bankovní rada na svém nejbližším měnověpolitickém jednání, které se uskuteční příští týden. Sklenář uvedl, že navzdory nárůstu proinflačních rizik zůstává česká ekonomika v komfortní situaci díky dosavadnímu inflačnímu vývoji i kurzu koruny. Současný vývoj tak podle něj centrální banku k okamžité reakci netlačí a je dobré počkat na další vývoj.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?