Příprava strategického dokumentu o budoucnosti českých ozbrojených sil vstupuje do finální fáze. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) oznámil hlavní obrysy aktualizované Koncepce výstavby Armády ČR s výhledem do roku 2040.

Příprava delegace na červencový summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře vyvolala dosud nejvýraznější střet mezi Hradem a vládním kabinetem. Prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze otevřeně deklaroval, že pokud vláda svým rozhodnutím z 8. června omezí jeho ústavní pravomoci v oblasti zastupování země navenek, obrátí se na Ústavní soud.

Otázka reálné výše českých investic do bezpečnosti se stává hlavním tématem odborné i politické debaty. Podle návrhu státního závěrečného účtu, který zástupci Ministerstva obrany (MO) představili sněmovnímu výboru, dosáhly celkové výdaje na obranu za rok 2025 úrovně 2,01 % HDP. Sněmovní výbor v hlasování všech deseti přítomných členů doporučil kapitolu ministerstva ke schválení. Přestože toto číslo formálně naplňuje zákonnou povinnost i spojenecké minimum, hlubší analýza dat a metodiky NATO naznačuje, že interpretace české rozpočtové disciplíny zůstává nejednotná.

Nadcházející červencový summit NATO v turecké Ankaře se stává středobodem vnitropolitického sporu o složení české delegace i o způsob, jakým Česká republika prezentuje plnění svých spojeneckých závazků. Zatímco na politické úrovni přetrvává kompetenční neshoda mezi Hradem a Úřadem vlády, čerstvá data agentury NMS pro server Novinky naznačují, že většinová část veřejnosti se kloní k parlamentnímu modelu zastupování státu. Účast premiéra Andreje Babiše na summitu preferuje 57 % respondentů, zatímco prezidenta Petra Pavla by v delegaci rádo vidělo 47 % dotázaných.

Navzdory intenzivním vnitropolitickým debatám o stavu veřejných financí a prioritách státního rozpočtu zůstává podpora investic do obrany v České republice stabilní. Podle aktuálního dubnového šetření analytického ústavu STEM si snižování výdajů na obranu přeje pouze necelá pětina obyvatel.

Česko si v těchto dnech znovu prochází jedním ze svých oblíbených sportů: soubojem mezi vládou a prezidentem. Tentokrát se nehraje o pravomoci na papíře, ale o to, kdo pojede na summit NATO v Ankaře. Jde o spor, který známe i z jiných zemí. U nás se trochu mění v tradiční přetahovanou, ze které se v přímém přenosu stává veřejný kurz ústavního práva pro každého, kdo má chuť to řešit i připojení k internetu.

Narůstající administrativní zátěž se stala hlavním tématem konference „Úspěšné Česko“, která spojila zástupce vlády, podnikatelských svazů i odborníky. V debatě zaznělo, že dosavadní antibyrokratické balíčky podle účastníků nestačí a nové regulace přibývají rychleji, než se daří rušit ty stávající. Hospodářská komora proto upozornila na potřebu „systémové brzdy“ a představila návrh antibyrokratického zákona v rámci iniciativy Byrokratický detox.

Možnost rychlého zásahu do cen pohonných hmot při mimořádných situacích má přinést nový zákon, který vláda schválila na jednání v pondělí 13. dubna 2026. Spolu s ním kabinet podpořil také související novelu zákona o cenách. Úprava má sjednotit pravomoci vlády při řešení mimořádných tržních situací u strategických komodit, mezi něž patří pohonné hmoty, elektřina a plyn. Návrh chce kabinet prosadit v režimu legislativní nouze, aby mohl reagovat na nynější nestabilitu na trhu s ropou a ropnými produkty.

Pravidelná jednání mezi vládou a českým startupovým sektorem odstartovala schůzka, která se 17. března 2026 uskutečnila ve Strakově akademii. Vedle premiéra Andreje Babiše se jí zúčastnili členové vlády, vládní zmocněnec pro startupy i zástupci firem a investorů, mimo jiné Apify, Neurona Lab, RoboTwin, Flowpay, Czech Business Angel Association, Rockaway Ventures a Purple Ventures. Nově vznikající startupová tripartita se má scházet jednou za tři měsíce.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) jednal v Budapešti se svými parlamentními protějšky ze zemí Visegrádské skupiny. Společně diskutovali o možnostech, jak mohou státy V4 přispět ke konkurenceschopnosti Evropské unie, a také o demografických výzvách v regionu.