Česká veřejnost odmítá snižování obranných výdajů, klíčem je členství v NATO

Většina populace se naopak přiklání k zachování současné úrovně financování, případně k jeho navýšení na průměr Severoatlantické aliance. Postoje veřejnosti k míře zbrojení jsou přitom silně determinovány politickými preferencemi, ekonomickým zajištěním domácností a zejména subjektivním pocitem ohrožení bezpečnosti státu v kontextu mezinárodního dění.

Analýza se zaměřila i na vnímání nových strategických cílů, které vyplynuly z loňského summitu v Haagu. Ten počítá s tím, že by členské státy měly do roku 2035 postupně navyšovat výdaje na obranu až na úroveň 5 % HDP. V tomto modelu by 3,5 % HDP směřovalo na přímé obranné projekty a zbývajících 1,5 % na infrastrukturu a související investice. 

Největší část české veřejnosti, konkrétně 27 % dotázaných, se domnívá, že je existenčním zájmem země udržovat výdaje právě na úrovni aliančního průměru. Další čtvrtina (24 %) respondentů preferuje stagnaci na současných přibližně 2 % HDP. Na opačných pólech spektra pak stojí dvě podobně velké skupiny: pětina populace volá po razantním navýšení rozpočtu kvůli předchozímu zanedbávání armády, zatímco druhá pětina by prostředky raději krátila. „Potvrdila se úvaha, kterou jsme měli už v předešlých letech, a sice, že Češi nejsou největšími jestřábi aliance a příliš velké investice do armády nechtějí, ale rozhodně nechtějí být na konci žebříčku či dokonce výdaje na obranu snižovat,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.

Podpora zvyšování rozpočtu je nejvýraznější u voličů stran bývalé vládní koalice, lidí s vyšším vzděláním a osob, které se cítí být aktuální světovou situací bezprostředně ohroženy. Naopak proti investicím se častěji staví lidé ve vyšším věku nebo respondenti s nižšími příjmy. 

Průzkum také odhalil zajímavý rozpor ve vnímání bezpečnostních rizik napříč politickým spektrem. Zatímco u sympatizantů bývalé vlády je pocit ohrožení stále velmi vysoký, u voličů současné vládní reprezentace je tento index podstatně nižší, což se následně promítá i do jejich ochoty financovat armádní nákupy.

Jediným tématem, na kterém v české společnosti panuje takřka absolutní shoda, zůstává samotné členství v Severoatlantické alianci, s nímž souhlasí 82 % lidí. NATO se u veřejnosti těší vysoké důvěře jako garant vnější bezpečnosti a tato podpora neklesá pod 50 % v žádné ze sledovaných demografických skupin. Pozitivní vztah k alianci tvoří základní rámec pro budoucí politická rozhodnutí. Tato rozhodnutí budou klíčová i vzhledem k aktuálním vyjádřením premiéra Andreje Babiše (ANO), který připustil, že ČR letos dvouprocentní závazek nesplní, nicméně po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že budoucí navyšování výdajů v souladu s novými cíli aliance vnímá optimisticky.