Zástupci energeticky náročných odvětví vyzvali vládu k okamžitým krokům na snížení cen energií a zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu. Aliance energeticky náročných odvětví (AENO) předala členům kabinetu společnou deklaraci, v níž upozorňuje na kritickou situaci v sektorech, jako jsou chemie, ocelářství, keramika, sklářství, výroba stavebních hmot či papírenství. Podle signatářů je nezbytné urychleně přijmout konkrétní opatření, aby se podařilo udržet tradiční průmyslovou výrobu v Česku.

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) vyvolává nejistotu. Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) vyzvaly Ministerstvo životního prostředí, aby jasně potvrdilo pokračování této podpory pro bytové domy.

Ve středu 4. února 2026 se premiér Andrej Babiš (ANO 2011) v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloni. Jednali o posílení konkurenceschopnosti Evropy, migraci a spolupráci v oblasti obrany, energetiky i ekonomiky.

Od chvíle, kdy Pražský hrad zveřejnil SMS zprávy odeslané v noci z 26. na 27. ledna hradnímu poradci, se česká politika ocitla v ostrém střetu, který má konkrétní a nepřehlédnutelný důvod. Ministr zahraničí Petr Macinka nevybíravě tlačil na Hrad, aby prezident jmenoval Filipa Turka ministrem. Je přitom zřejmé, že jde o člověka, který je na tuto roli z mnoha důvodů naprosto nepřijatelný. 

Ochranné pásmo vodního zdroje, které blokuje veledůležitý východní obchvat Olomouce, skončilo u soudu. Jeden z developerů podal žalobu na zrušení tohoto opatření. Úřady nedávno ochranné pásmo zkoumaly, ale faktickou stavební uzávěru nechaly v platnosti.

V novoročním projevu zveřejněném na sociálních sítích se předseda Poslanecké sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura vymezil proti poskytování pomoci napadené Ukrajině. Ukrajinský velvyslanec v České republice označil projev za nedůstojný.

Kdo kdy vstoupil do koalice s Andrejem Babišem, ví, že nejde o partnerství, ale o přežití. Babiš se v koalicích nechová jako vyjednavač, ale jako predátor. Své spojence si postupně ochočí, oslabí a nakonec spotřebuje. První dějství tohoto předvídatelného dramatu jsme viděli už při skládání vlády. Teď, když je kabinet jmenován, přichází dějství druhé. Nejde přitom ani tak o promyšlený plán, jako spíš o instinktivní improvizaci v reakci na vznikající problémy. Výsledek je ale stejný: koaliční partneři ztrácejí tvář před vlastními voliči alarmujícím tempem. A přesně to v posledních dvou týdnech sledujeme na dvou případech, které budou pro další vývoj vlády určující.

Ministerstvo obrany má podle hnutí SPD zpracovat materiály k ukončení své účasti v muniční iniciativě na podporu Ukrajiny. Po jednání poslaneckého klubu SPD to oznámil předseda hnutí a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Uvedl, že postup vychází z programového prohlášení vlády a že Česká republika již nebude ze státního rozpočtu financovat další dodávky související s válkou na Ukrajině.

S případným zavedením administrativních odvodů do armády by souhlasila více než polovina české veřejnosti. Podle průzkumu agentury NMS pro Český rozhlas podporuje tento krok 53 % respondentů, zatímco zhruba třetina dotázaných je proti.

Premiér Andrej Babiš (ANO 2011) se 18. a 19. prosince 2025 zúčastnil jednání Evropské rady v Bruselu, kde se lídři dohodli na poskytnutí půjčky Ukrajině až do výše 90 miliard eur na roky 2026–2027. Evropská unie si prostředky vypůjčí na finančních trzích. Česká republika závěry podpořila s podmínkou, že nebude ručit za žádnou z variant úvěru, čímž se odlišila od Maďarska a Slovenska.