Sobota 22. března 2025 | Svátek má Leona
Co v životě skutečně potřebujeme pro to, abychom přežili? V zásadě toho asi zas tak moc není – jídlo, voda, střecha nad hlavou, nějaké oblečení a občas léky. Na základě toho by tak bylo možné říct, že všechno ostatní, co si v životě koupíme, je vlastně jen projevem naší marnotratnosti. I při tvorbě tohoto textu sedím v křesle, text píšu do nového notebooku za desítky tisíc korun, ve kterém navíc poslouchám hudbu z placené aplikace a u toho žvýkám žvýkačku.
Nic z toho přece není nezbytné – ke svému životu rozhodně nezbytně nepotřebuji polstrované křeslo, ani drahý notebook, natož žvýkačku, kterou jsem žvýkal pouze proto, že mám rád její chuť. A to ještě nevíte, že na oběd půjdu do asijské restaurace, přičemž chléb a máslo by můj hlad dokázalo zahnat také. Asi už možná chápete, kam tímto mířím – takřka na každém kroku spotřebováváme a používáme produkty, které ve svém životě nutně nepotřebujeme. Je to jedna z výhod současné společnosti oproti pravěkým lovcům a sběračům.
Proč si tedy takové produkty, často za velké peníze, pořizujeme? Jednoduše proto, že chceme. Každý z nás nakládá s penězi, jak jen nejlépe umí. Pro někoho je důležité mít prvotřídní účes, pro někoho značkové oblečení a někdo si raději koupí permanentku na fotbal. To je také důvod, proč státní přerozdělování vede k tomu, že lidé mají menší užitek ze svých peněžních prostředků. Každý jednotlivec totiž ví nejlépe, za co své peníze utratit, pokud je však nucen část těchto prostředků odvést státu, který mu je sice následně ve stejné výši „vrátí“, ale v podobě, kterou uzná za vhodnou stát, nikoliv spotřebitel.
Pátek, 14. března 2025, 18:45
Jedním z nejstarších argumentů proti kapitalismu je, že volná konkurence nevyhnutelně zničí samu sebe a na konci procesu koncentrace a centralizace kapitálu ekonomiku ovládne malý počet vítězných monopolů. Nepochybuji o tom, že u většiny rezonují...
Optikou „potřebnosti“ můžeme také nahlížet na věci, které nahradíme novými, byť stále bezvadně fungují, což je věc, kterou děláme všichni. Před časem jsme všichni přešli z videorekordéru na DVD přehrávače, ale dnes neznám nikoho, kdo doma DVD přehrávač ještě používá. Naopak znám spoustu lidí, kteří mají chytrou televizi a v ní různé platformy pro sledování filmů, jako je Netflix nebo HBO. Ušli jsme snad cestu od videorekordéru až ke streamovacím službám proto, že předešlé přehrávače už nefungovaly a neplnily svůj účel? Nikoliv, i dnes můžete sledovat filmy na DVD, ale je pohodlnější mít knihovnu filmů online a neustále při sobě na jakémkoliv místě. Možná ještě lepší příklad je oblečení, které obměňujeme takřka neustále, přičemž svůj účel by často splnilo i oblečení staré.
Jistě jste už pochopili, jak na hlavu postavená je kritika společnosti za to, že kupuje i věci, které nepotřebuje. V této kritice se skrývá ještě jedna divnost. Ta spočívá v tom, že implicitně stanovuje soud o tom, co je pro někoho jiného potřebné a co ne. Uzurpování si práva říkat, co je pro druhého dobré a co přesně potřebuje, které představuje denní chléb socialistů, považuji osobně za mimořádnou drzost a krajní neslušnost.
Pátek, 21. února 2025, 16:47
Se železnou pravidelností se ve veřejném prostoru objevují texty o mocných lobbistických skupinách, které ovlivňují politiku, nebo dokonce diktují vládám, jaké právní předpisy mají přijmout nebo jakou vnitrostátní či zahraniční politiku by měla...
Odhlédněme proto od tohoto konceptu kritiky spotřeby, která se vyznačující se regresí silně dětského charakteru. Je zásadní si uvědomit, že spotřeba všech „nepotřebných“ produktů je podstatným stimulem k vytváření produktů a služeb, které skutečně zvyšují životní úroveň. Pro výrobce se jedná o podnět k inovacím (dodat co nejlepší produkt) nebo efektivitě (za co nejlepší cenu). Zjednodušeně řečeno to vede k výrobě dostupnějších a kvalitnějších produktů, což znamená růst životní úrovně pro obyvatelstvo. Jen málokterá inovace by se zrodila pouze na základě potřeby lidí spotřebovávat produkty, které jsou přímo nezbytné pro přežití.
Zbývá si pak jen zodpovědět otázku, jak je možné, že existují lidé, kteří by nám ostatním rádi určovali, co a jak máme spotřebovávat. Možná se to dočetli v pomýlených brožurkách, možná v sobě mají přemíru drzosti, případně se jim nedostalo základního vzdělání a výuku fungování společnosti zakončili u lovců a sběračů.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
