Pátek 7. února 2025 | Svátek má Veronika
Výzvou pro obhájce kapitalismu a volnotržního hospodářství se s postupem času stále více stávají zastánci státních zásahů a regulací, kteří věří, že právě tyto mechanismy, které potlačují volný trh, dokáží nastolit trend zlepšování kvality životního prostředí. Receptem na globální oteplování, znečišťování ovzduší apod. má být tedy méně trhu a více státního plánování. Předtím, než si rozebereme jednotlivé aspekty problému, bych rád předestřel, že rozhodně nejsem odpůrce, natož popírač, ochrany životního prostředí. V žádném případě tak nenabádám ostatní k tomu, aby třeba vylévali kyanid do Bečvy.
Přes 20 let výzkumníci z Yaleovy univerzity vydávají takzvaný Environmental Performance Index (EPI), který hodnotí země podle čistoty životního prostředí a vitality ekosystému podle parametrů, jako je například kvalita ovzduší, nakládání s odpady nebo změna klimatu. V tomto žebříčku, který hodnotí stav v celkem 180 zemích, se veškeré vyspělé evropské země seřadily na čele. Zajímavé konstatování přinesla zpráva EPI z roku 2020, podle které „Jedno z konzistentních poučení, které lze odvodit z EPI, je, že dosažení udržitelnosti vyžaduje dostatečnou hospodářskou prosperitu, aby poté bylo možné financovat veřejné zdraví a enviromentální infrastrukturu“.
Tento závěr podtrhuje Index ekonomické svobody, známý též jako index kapitalismu, který hodnotí úroveň ekonomické svobody. Pokud totiž srovnáme výsledky obou indexů a umístění jednotlivých zemí, zjistíme, že země s nejvyšší mírou ekonomické svobody mají rovněž nejvyšší skóre v EPI a pozitivní korelace je jasně zřejmá i v delších časových řadách, které dokáží vykompenzovat případné jednorázové efekty. Index ekonomické svobody však není jediným ukazatelem, který koreluje s EPI, ale existuje také korelace mezi EPI a například Indexem snadnosti podnikání vyhlašovaným Světovou bankou nebo Indexem otevřenosti trhu, který vydává Mezinárodní obchodní komora, na což navazuje například studie autorů Antwelier, Copeland a Taylor, která za pomoci náročných matematických modelů dospěla ke konkrétnímu závěru, že volný obchod prospívá životnímu prostředí.
Pátek, 24. ledna 2025, 16:17
Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Skutečně krásně znějící věta. Evokuje idylický svět, ve kterém se nikdo nebude muset dřít do úmoru, všichni budou pracovat, jak právě mohou, a zároveň budou mít tolik jídla a oblečení, kolik...
Celá řada odpůrců ekonomického růstu vnímá tento fenomén pouze extenzivně. Jinými slovy, že jako lidstvo ještě více rozšíříme pole, a tak vypálíme více deštných pralesů, případně že začneme těžit suroviny ve větší hloubce nebo budeme spotřebovávat stále více vyprodukovaného materiálu. Zapomíná se však ještě na intenzivní aspekt ekonomického růstu, který se projevuje schopností hledat efektivitu a s pomocí menšího množství zdrojů vytvořit více produktů a služeb. Jelikož v kapitalistickém systému jsou přirozeně nastaveny podněty ke snižování vstupních nákladů při výrobě, jsou podnikatelé ve snaze o co největší prosazení se na trhu motivováni ke stále větším úsporám při vstupech.
Můžeme si to ilustrovat na něčem tak jednoduchém, jako jsou plechovky na nápoje. Zatímco na počátku 20. století vážila plechovka v průměru 85 gramů, tak dnes váží pouze 13 gramů. Krásný příklad intenzivního růstu, kdy navíc podnikatel ušetří náklady za materiál. Další možností je tzv. dematerializace, tedy nahrazování hmoty za software (již nebudete vyplňovat účetní dokumenty v papírové podobě, ale naťukáte vše do programu v počítači) nebo substituce, kdy nalézáme levnější zdroje jako vstupy, díky kterým můžeme dosáhnout obdobných výsledků, než kdybychom použili vzácné a drahé zdroje.
Podle mého lze fenomén intenzivního růstu nejlépe ilustrovat na malé běžné a všední krabičce, kterou asi znáte – jedná se o mobilní telefon. Jen si zkuste představit, kdyby mobilní telefon neexistoval, kolik dalších zařízení bychom si najednou museli navíc pořídit – od pevných linek a obřích telefonních seznamů přes budíky, walkmany a gameboye, po stohy knih a novinových plátků, které dnes máme všechny v jednom malém zařízení, které je ukázkovým příkladem výsledků trhu a kapitalismu, nikoliv iracionální státní regulace v leckdy teatrální snaze o ochranu životního prostředí. Zkrátka je to celé jeden velký příběh o tom, co je vidět a co ne.
Pátek, 31. ledna 2025, 12:00
Kapitalistický systém je nezřídka obviňován z toho, že vytváří neúměrně velké rozdíly mezi lidmi ve společnosti, zejména co se týče oblastí příjmu a množství vlastněného majetku. Podle řady propagátorů sociální spravedlnosti zkrátka nesmí být...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
