Pondělí 8. 12. 2025 | Svátek má Květoslava
Zpráva o tom, jak se v Rusku luxusní vozy Porsche během jediné noci změnily v nepojízdné kusy kovu, obletěla svět a vyvolala dvě zcela odlišné reakce. Pro širokou veřejnost to byla kuriozita s nádechem škodolibosti. Pro lidi z oblasti technologií, kyberbezpečnosti a byznysu to však byla velmi reálná připomínka toho, jak křehký je dnešní digitální ekosystém a jak rychle se může proměnit výhoda v problém.
To, co se stalo v Petrohradu, nebylo sci-fi, chybná aktualizace ani hackerský útok. Byl to ukázkový příklad trendu, o kterém se už roky mluví: čím chytřejší a více propojená zařízení máme, tím méně je ve skutečnosti vlastníme a tím více jsme závislí na systémech mimo naši kontrolu.
Majitelé aut žili v pocitu, že auto je jejich. Zaplatili, převzali, měli klíčky — tedy vše, co ještě před pár lety znamenalo plné vlastnictví. Jenže dnešní auto už není primárně mechanické zařízení, ale IT služba a systém na kolech. Majitel měl jen fyzickou část. Software, telematika a ověřovací systémy zůstaly v moci výrobce a serverů vzdálených tisíce kilometrů. Když komunikace s těmito systémy utichla, auto udělalo to, co mu říká jeho logika a kód: odmítlo jet. Žádná porucha, žádný hack. Jen přísné dodržení digitálních pravidel.
Business lekce plynoucí z této události mluví jasně. Pokud vaše firma stojí na zařízeních, která „volají domů“ (stroje ve výrobě, firemní flotila, chytré budovy), nemáte je plně pod kontrolou. Stačí jedna chybná aktualizace na straně dodavatele. Takže je potřeba dávat velký pozor na zemi původu zařízení.
Ironií celé situace je, že k žádnému kyberútoku nedošlo. Auta nebyla napadena — jen aktivovala bezpečnostní proceduru. Systém detekoval anomálii, například nevalidní lokalitu, chybějící ověření nebo nedostupnost telematických služeb. Výsledek? Ochrana proti krádeži se spustila přesně tak, jak byla navržena. Pro svět byznysu je to nepříjemné poznání: bezpečnostní opatření mohou způsobit stejnou škodu jako skutečný útok. Falešně pozitivní reakce dokáže zastavit nejen auto, ale i výrobu, logistiku nebo klíčový provoz firmy.
Business lekce: V honbě za kyberbezpečností často vytváříme systémy tak složité a standardizované, že při první nestandardní situaci „odříznou“ oprávněného uživatele. Falešný poplach může firmu stát stejně peněz jako skutečný útok.
Reakce ruských servisů situaci posunula ještě dál. Začaly se objevovat služby typu „digitální lobotomie“: odpojování telematiky, mazání VIN kódů, resetování řídících jednotek. Cílem bylo jediné — vrátit auto do „hloupého“, ale funkčního režimu. Absurdita? Ano. Funkční? Také ano. A je to velmi praktická připomínka: digitalizace bez nouzového offline režimu není kompletní digitalizace.
Business lekce: V krizovém řízení (disaster recovery plán) musíte mít plán B, který počítá s „offline“ režimem. Je potřeba se ptát - pokud vypadne internet, energie, poskytovatel aplikace či nejméně pravděpodobný cloud, umí vaše firma fungovat „papírově“?
Moderní digitalizace OT, IoT, flotil a výrobních linek nám přinesla efektivitu a kontrolu, ale zároveň vytvořila novou závislost — na poskytovateli služeb, na cloudu, na infrastruktuře, o které často víme jen to, že „někde běží“. A tak si při podpisu další smlouvy na klíčový systém zkuste položit jednu jednoduchou, ale zásadní otázku:
Máme od toho systému skutečně klíče?
Nebo máme jen důvěru ve výrobce či dodavatele a doufáme, že ten ty klíče nikdy nepoloží na stůl a neodejde?
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
